Švédská akademie, která je prestižním jazykovědným ústavem s přes 320letou tradicí, rozhodla, že letošním laureátem Nobelovy ceny za literaturu se stává švédský básník a překladatel
Tomas Tranströmer
„protože pomocí ucelených průzračných básnických obrazů nám nabízí svěží přístup k realitě.“
(“because, through his condensed, transluscent images, he gives us fresh access to reality”.)
|
80letý Tomas Tranströmer se narodil 15. dubna 1931 v Stockholmu. Jako 23letý překvapil literární veřejnost 17 poemami, které se staly nejuznávanějším debutem desetiletí. V jeho díle se odráží vztah k přírodě a hudbě. V roce 1990 po mozkové mrtvici zůstal částečně ochrnutý, neschopný mluvit. Psát ale nepřestal. Je autorem 12 básnických sbírek: 7 dikter (1954); Hemligheter på vägen (1958); Den halvfärdiga himlen (1962); Klanger och spår (1966); Mörkerseende (1970); Stigar (1973); Östersjöar (1974); Sanningsbarriären (1978); Det vilda torget (1983); För levande och döda (1989); Sorgegondolen (1996); Den stora gåtan (2004); Galleriet: Reflected in Vecka nr.II (2007) Tranströmer je nejznámějším švédským současným básníkem, jehož dílo bylo přeloženo do 47 jazyků. Získal řad literárních ocenění, například Petrarcovu cenu, Cenu Severské rady, Cenu Švédské akademie, cenu Griffinovy nadace za celoživotní dílo. Ve slovenštině, v překladu Milana Richtera, vyšly Tranströmerovy Básne pre živých a mŕtvych (1996 - För levande och döda) a sbírka sebraných básní Medzi allegrom a lamentom (2001). |
