Pohled zevnitř zde.
Zhruba devět set svitků popsaných texty v aramejštině, hebrejštině a řečtině jsou považovány za jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů všech dob. První našli beduínští pašeráci v jedné ze zapomenutých jeskyň. Dnes jsou vzácné originály uloženy v zabezpečeném trezoru v jeruzalémské Svatyni knihy (dómu svitků) a dostat se k nim vyžaduje disponovat třemi různými klíči, magnetickými kartami a heslem.
První popsané pergameny byly objeveny krátce po druhé světové válce v jeskyních na západním břehu Mrtvého moře. Pět svitků koupili izraelští vědci v letech 1947 a 1967 od starožitníků. Nálezci, jimiž byli kočující pastevci, bohužel při svém putování Judskou pouští starověkou památku hodně poničili. Pozdější archeologický výzkum odhalil deset podobných jeskyní, v nichž se zachovaly památky ze stejné doby, kdy vznikaly svitky. Nejstarší nalezený rukopis je z roku 650 př. n. l. Nejvíce předmětů nalezených v jeskyních pochází z období Bar Kochbova povstání. Zoufalého závěru vzdoru ukrývajících se židů, které Římané nechali vyhladovět. Zůstali po nich nástroje domácí potřeby, mince a rukopisy (včetně Bar Kochbových vlastnoručně psaných dopisů). Další psané texty se našly při výzkumných pracích v Masadě, kde stála pevnost Heroda Velikého. Tam se spisy dostaly spolu se zelóty a esejci, kteří hledali spásu útěkem v době První židovské války. Psaný poklad před blížícím se Římským vojskem ve spěchu ukryli pod podlahu masadské synagogy. Svitky, z nichž nejdelší má sedm a půl metru, pocházejí z různých lokalit a liší se dobou vzniku. Je mezi nimi i nejstarší známý Starý zákon. Celkem se jedná o přibližně 300 děl a nebo jejich částí, které jsou rozpadlé na asi 30 000 fragmentů.
Jeskyně v době vzniku pergamenů byly podle převažujících názorů obývány esejci (2. stol. př. n. l. do 1. stol. n. l.). Ti odcházeli z Jeruzaléma a oddávali se asketickému životu. Jim také je většinou připisováno autorství svitků. Zastánci této teorie si myslí, že mezi nimi nějakou dobu pobýval i Jan Křtitel a možná i Ježíš Kristus. Mělo by jít o dobu vzniku a počátků křesťanství, které bylo jen jedním z tehdejších myšlenkových proudů.
Menší problém do této představy nedávno vnesla Rachel Eliorová z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. O esejcích se vyjadřuje jen jako o pouhé „literární fikci neexistující utopistické spravedlivé společnosti“. Má k tomu dost pádný argument. Vyluštěné texty svědčí o tom, že spisky jsou dílem osob znalých zvyků kněží kohenů. Mělo by tedy jít o díla pořízená kněžskou smetánkou saduceů, pokračovatelů učení Sádeka, velekněze jeruzalémského chrámu za vlády krále Davida.
Mezi táborem přívrženců Eliorové a jejími odpůrci se vede válka, v níž nechybí osočování a vulgarita. Spory učenců naštěstí nezabránily digitalizaci a zveřejnění děl. Každý kdo má počítač a přístup na síť, si může již nyní kdykoliv prohlédnout nejdůležitější díla (Starý zákon, knihu Izajáš, Chrámový svitek, Válečný svitek, svitek Proroka Habakkuka).
Zařízení k digitalizaci přišlo na 250 tisíc dolarů. Za pomoci bývalého experta NASA byla zhotovena speciální kamera a softvér, jež umožnily uvidět i text, který byl pro lidské oko nerozeznatelný anebo který poničila první nevhodná konzervační technologie - přelepení izolepou. Čas ukázal, že to byla ta nejhorší volba. Chemické látky z pásky pronikly do pergamenu i papyru a urychlily jejich rozklad.
Zdigitalizována má být většina Kumránských svitků, které budou postupně přidávány na síť v k všeobecnému využití. Elektronická forma díla má být kompletní v roce 2016.
Pro vstup na digitalizované texty stačí kliknout na obrázek:
Další informace: https://dss.collections.imj.org.il/