Mezi země, které jsou v poslední době velmi produktivní co se dinosauřích fosílií týče, patří nepochybně také Jižní Korea. Země byla dosud známá zejména jako pokladnice fosilních otisků stop, a to i těch rekordně malých (měřících jen 1,2 cm na délku). V posledních letech však paleontologové v tomto východoasijském státě odkryli také početné kosterní zkameněliny neptačích dinosaurů. Dva letos popsané rody dostaly název Koreanosaurus a Koreaceratops, svědčící o hrdosti korejských paleontologů na objevy ve své zemi. Koreanosaurus byl zřejmě bazální ornitopod, jehož zkameněliny byly poprvé objeveny roku 2003. Zajímavějším dinosaurem je však druhý jmenovaný, a to z velmi dobrého důvodu. Nápadný byl již svou malou velikostí, jeho délka činila asi 1,5 až 2 metry. Kromě toho měl také zadní nohy utvářené k rychlému pohybu po zemi a zvláštní strukturu kotníku. To hlavní překvapení ale skýtá – jeho ocas.
.
Koreaceratops hwaseongensis byl poměrně primitivním rohatým dinosaurem (ceratopsem), žijícím v období konce spodní křídy, asi před 103 miliony let (+- 0,5 mil. let; stupeň alb). Zkameněliny tohoto malého dinosaura byly odkryty již někdy před rokem 1994, kdy byla dokončena stavba na přehradě Tando ve městě Hwaseong. Právě v pískovcovém bloku, tvořícím součást přehrady, byla zkamenělina v roce 2008 náhodně objevena. Po upozornění od místního úředníka paleontologové zkamenělinu vyzvedli a přemístili. Dostala označení KIGAM VP 200801 a představuje sérii 36 ocasních obratlů a související části kostí zadních končetin a kyčlí. Koreaceratops byl o tři roky později vědecky popsán paleontology Michaelem Ryanem ze Spojených států amerických a jeho kolegy Young-Namem Leem a Jošitsugem Kobajašim. Rodové jméno nového dinosaura lze přeložit jako "korejská rohatá tvář"; druhové jméno "hwaseongensis" se vztahuje k místu objevu, které se nachází nedaleko města Hwaseong.
Tento rohatý dinosaurus je zajímavý svojí zvláštností ve stavbě ocasních (kaudálních) obratlů. Ty mají neobvykle vysoké neurální výběžky, u konce ocasu dokonce přinejmenším pětkrát vyšší, než samotná těla obratlů. To znamená, že poměrně vysoko nad hřbetní linii těchto dinosaurů se musela vypínat jakási pevně vyztužená "plachta", možná podobná té, kterou známe třeba u obřího teropoda spinosaura. Podle autorů studie se však mohlo jednat o něco z funkčního hlediska zcela jiného. V záhadné hřbetní struktuře totiž spatřují možnou "hřbetní ploutev", tedy unikátní anatomickou strukturu, která se mohla vývojem druhotně utvořit u dinosaurů, žijících částečně ve vodním prostředí. Koreaceratops tedy mohl být aktivně plavajícím a potápějícím se dinosaurem, který si u dna jezer a řek mohl hledat potravu v podobě vodních rostlin nebo třeba měkkýšů. Přestože podobná představa je například u populárního a mnohem většího triceratopse sotva myslitelná, anatomické znaky zmíněného druhu se vyskytují u různých linií rohatých dinosaurů. Existují však i jiná možná vysvětlení podivného utváření ocasu, jako například regulátor tělesného tepla nebo signalizační zařízení pro vnitrodruhovou komunikaci. Co tedy dodat na závěr? Přestože zatím jde jen o jednu z možností, v budoucnu třeba nebudou potápějící se ceratopsové pro nás ničím překvapivým.
Prameny:
https://en.wikipedia.org/wiki/Koreaceratops
https://www.sciencedaily.com/releases/2010/12/101206142652.htm
https://www.livescience.com/9093-mini-triceratops-horned-dinosaur-korea.html
Lee, Yuong-Nam; Ryan, Michael J.; and Kobayashi, Yoshitsugo (2011). "The first ceratopsian dinosaur from South Korea". Naturwissenschaften 98 (1): 39–49. (popisná studie)
Stránky autora: Dinosauria