Ostřelovač nebo Odstřelovač
V jednom ze svých dřívějších článků jsem byl ostře konfrontován s tím, jestli se má správně říkat odstřelovač nebo ostřelovač. Ostřelovač je podle čtenářů někdo, kdo ostřelováním ohrožuje protivníka. Naše wikipedie ale uznává odstřelovače, tedy toho, kdo odstřelí – zabije nebo poraní – protivníka.
Alternativou může být sniper, nebo počeštěné snajpr.
Velký rozdíl je mezi vojenskými a policejními odstřelovači. Policista většinou musí střílet tak, aby stoprocentně zamezil pachateli cokoliv vykonat, proto je jeho cílem neurocortex, místo, kde se mícha napojuje do mozku. Po zásahu dojde k okamžité smrti bez toho, že by zasažených dokázal třeba stisknout spoušť pistole, kterou drží u hlavy rukojmího. Vojenský odstřelovač má podstatně širší pole působnosti, už vzhledem k používané munici a ráži jeho zbrani. Policejní snajpr střílí obvykle na desítky až stovky metrů, vojácí často i na vzdálenost dvou tří kilometrů. Tomu odpovídá ráže zbraně, použitá munice, úsťová rychlost projektilu a také účinky dopadu. Pokud máte dostatečně silný žaludek, na youtube jsou ukázky úspěšného lovu Talibů v horách Hindukúše.
Kanadsti snajperi - pekne video o priprave palebneho stanoviste atd, nic brutalniho
Opravdove zasahy – velmi brutalni
Ale ne každý odstřelovač je na té správně straně. Pokud někdo ze zálohy pálí po spojeneckých vojácích, je to špatné. Taktika, kterou v Čečensku používali Rusové, tedy pár výstřely z tanku zdemolovat dům, odkud přišla rána a pro jistotu ještě jeden nalevo a jeden napravo není pro vojáky NATO přijatelná. Ale nejsou to jenom vojáci NATO, i Izraelská armáda (IDF) musela při akci Lité olovo čelit Palestinským snajprům. Dosavadní taktiku, kdy jiný snajpr loví odstřelovače, nahrazuje automatizace, bezpilotní stroje, pátrací systémy a systémy rychlé reakce.
Najdi odstřelovače
Hlavní obranou odstřelovače je perfektní maskovaní a dobře naplánovaná ústupová cesta. Ostatně, nemusí to být vždy odstřelovač, vhodně umístěný kulomet při přepadu ze zálohy též dokáže napáchat velké škody. Ale vraťme se zpět k pátrání. Vojsko NATO i IDF má k dispozici širokou škálu bezpilotních prostředků, které neustále monitorují bojiště a on-line sdílejí informace s bojovými jednotkami. Díky tomu se může pěchota vyhnout nejednomu ošklivému překvapení. A naopak, díky zbraním na palubě drona může ošklivé překvapení čekat druhou stranu. Třeba RQ-9 Reaper má ve své výzbroji rakety Hellfire, které mají na svědomí už nejednoho Talibance.
Ani Izrael nezůstává pozadu, ostatně právě v této zemi vznikla myšlenka UAV a IDF jich má ve své výzbroji celou řadu. Pěkný přehled se stručnými charakteristikami v angličtině naleznete zde. Pokud tedy průzkum nalezne nebezpečí, ať už odstřelovače, nebo něco podobného, může na něj navést palbu. Firma Rafael doplnila v nedávné době portfolio svých řízených střel Spike o protipěchotní variantu označenou jako Mini-Spike. To umožní pěchotě z poměrně bezpečné vzdálenosti (více jak kilometr) přesně zasáhnout cíl s lokálními ničivými následky. Výhodou je, že komplet Mini-Spike může po kratším výcviku používat skoro každý, oproti likvidaci cíle snajprem tedy není potřeba speciální výcvik a přesná muška.
Najdi odstřelovače 2
Jsou ovšem tací odstřelovači, především Afgánci, kteří jak známo jsou velmi lstiví a dokáží se vyhnout odhalení až do doby prvního výstřelu. Zatímco dříve to přibilo vojáky k zemi a zuřivě pátrali, kde je ten zmetek schovaný, i zde přebírá svoji roli technika automatické detekce. Je potřeba si uvědomit, že výstřel je velmi demaskující prvek, s dobře zjistitelnou charakteristikou jak ve zvukovém spektru, tak v tepelné oblasti (zášleh spalin v ústí hlavně). Na tomto principu pracuje americký systém Boomerang, stejně jako AEARS nebo izraelský SPOTLITE.
Jak funguje EARS
Video s Boomerang, to samé o nové verzi Spotlite MK2 .
Všechny tyto systémy dokáží sdílet svoje data prakticky s celou armádou. Pro nepřátelského střelce tedy platí zásada – dobře si rozmysli na koho a jak vystřelíš. Je to poslední výstřel tvého života.
Zásadní slabinou těchto systému ale je to, že reagují až po zahájení palby. Tedy protivník střílí první a to může někdo nepěkně odnést. I proto dochází k integraci těchto zařízení do sítě senzorů, které tak snáze dokáží odhalit nebezpečného odstřelovače ještě před prvním výstřelem. Bohužel, ve složitosti boje ve městě to ještě pořád moc dobře nefunguje, třeba nejnovější anti-snipper systém GunfireGuard je integrován do sítě senzorů pro ostrahu perimetru základny (více zde) a ve své podstatě poskytuje při boji vojákům podobné služby jako EARS nebo SPOTLITE. Řešením by bylo mít nějakou aktivní ochranu pěchoty před střelbou ručních zbraní, třeba jako to již dnes mají vozidla IDF proti granátům a raketám, systém Trophy.
Bohužel zatím nic podobného není ve vývoji, spoléhá se spíše na vylepšení pasivní ochrany, tedy přileb a neprůstřelných vest.