V srpnu 2010 se v časopisu Science objevil varovný článek dvojice vědců, Maoshenga Zhaoa a Stevena W. Runninga z Katedry ekosystémů a ochrany životního prostředí Montanské university (USA), v němž pomocí matematického modelu prokazují, že teplá a suchá dekáda 2000 – 2009 způsobila z globálního pohledu snížení produkce veškeré suchozemské biologické hmoty vzniklé zejména fotosyntézou, případně chemosyntézou z atmosférického CO2. Pod tím, co v odborné literatuře vědci nazývají „čistá prvotní produkce souší“ (terrestrial net primary production -NPP), si my laici můžeme představit zejména všechny suchozemské fotosyntetizující rostliny, protože vlastně jde o ně. Oba Američané, v souladu s mainstreamem, varovali nejenom před možným nedostatkem potravin, ale i surovin pro biopaliva a – samozřejmě – před zrychlením nárůstu atmosférického CO2 a narušením koloběhu uhlíku.
Před několika dny se v časopisu Science objevila další studie, o které bude informovat asi jen málokdo. Jde vlastně o kritický komentář šestičlenného americko-brazilského týmu k loňskému alarmistickému článku, k jehož závěrům uvádí vážné prokazatelné výhrady a tvrdí, že „zjištění vznikla na základě několika chyb v použitém modelu, využití (oblačností a aerosoly) znehodnocených satelitních údajů a statisticky neprůkazných trendů.“
A nejsou jediní. Redakce Science obdržela i další kritický rozbor od Belindy Medlynové z Katedry biologických věd australské Macquarie University, která k práci Zhaoa a Runninga v abstraktu uvádí: „...jejich zjištění se nezakládají na přímých měřeních, ale na výstupech z modelu, u něhož je předpokladem velká závislost na teplotě. Ověřovala jsem závislosti, které tvoří podklad výsledků a ukázalo se, že jejich závěry mohou být vysvětleny jako logické důsledky těchto předpokladů.“
A to nevrhá dobré světlo na recenzenty. Navíc u tak věhlasného odborného časopisu.
Základním předpokladem Zhaovy a Runningovy studie opírající se o matematický model bylo očekávaní, že v první dekádě 21. století se bude produktivita rostlinné hmoty na souších zvyšovat. Zdrojem pro tuto modelovanou prognózu byl předcházející nárůst zaznamenaný v posledních dvou dekádách 20. století, kdy měly být přibližně stejně příznivé klimatické podmínky jako v desetiletí 2000 - 2009. Místo toho ale oba autory „překvapil“ pokles, který jim jejich model spočítal a který připsali na vrub zejména velkému suchu na jižní polokouli.
"Jejich model byl vyladěn tak, aby předpověděl nižší rostlinnou produkci již při velmi malém zvýšení teploty. Není pak divu, že jejich výsledky byly předurčené," řekl Arindam Samanta, první autor kritické studie.
Zhaovy a Runningovy předpovědi trendů a meziroční variability byly založeny zejména na modelových simulacích změn v produktivitě tropických lesů, hlavně amazonských deštných pralesů. Avšak podle nové studie tento jejich model doslova zhavaroval při testech pomocí reálných terénních měření získaných právě v těchto lesích.
"Velký (až 28%) nesoulad mezi předpověďmi modelu a skutečností v terénu činí Zhaovy a Runningovy výsledky málo důvěryhodnými,“ znějí kritická slova Marcose Costase z Federal University of Viçosa, který je koordinátorem projektu výzkumu globálních změn Ministerstva vědy a techniky Brazílie, tedy jistě nepatří mezi klimaskeptiky a popírače. Přesto z jeho vyjádření lze usoudit, že jím zmíněná reálná měření žádný pokles, který by potvrdil kritizovaný model, neprokazují.
Nová studie také odhalila, že sporný model ve skutečnosti pro oblast Amazonie předpokládá pro období sucha zvýšení rostlinné produktivity a její pokles ve vlhčích letech, jakými byly 2006 a 2007. A to je v rozporu s realitou. "Takové nevyzpytatelné chování je typické pro jejich špatně vytvořený model, který postrádá výraznou dynamiku půdní vlhkosti," vysvětluje další brazilský člen týmu, Edson Nunes.
Ukázalo se také, že kritizovaní autoři použili data z družice MODIS (NASA), jako jsou údaje o oblastech s olistěnou vegetací, bez ohledu na to, jak jsou tato měření zdeformována mraky a aerosoly. Vědci Zhaovy a Runningovy výpočty zopakovali se stejnými satelitními daty, z nichž ale vyloučili ta, která byly oblačností a aerosoly znehodnocena. Výsledky se jim zreprodukovat nepodařilo. Zjistili také, že žádný z uváděných trendů rostlinné produktivity není statisticky významný.
V loňské studii, o jejichž výsledcích by málokdo dnes prohlásil, že nebyly cíleně získány, se ale ukrývá ještě jeden paradox: i při veškeré snaze potvrdit hrůzostrašné důsledky „katastrofálně“ zvýšené teploty Zhao s Runningem vydolovali ze svého modelu pro období 2000 – 2009 pro severní polokouli zvýšení rostlinné produktivity o 0,24 %, které vykompenzovalo snížení na jižní polokouli o 0,34 %, takže globální pokles i při všech nedostatcích modelu představoval jenom 0,1 %! Jak připomíná další spoluautorka nové studie, Brazílčanka Simone Vieirová: „...jde o příslovečnou jehlu v kupce sena. Neexistuje žádný model dostatečně přesný na to, aby předpověděl takto nepatrné změny v průběhu krátkého časového intervalu. A to ani v měřítku celých hemisfér.“
A co říkají nové, přesnější výzkumy? Vedoucí studie Ranga Myneni tvrdí: „Naše analýzy čtyř různých vysoce kvalitních měření vegetace z družice MODIS, z nichž jsme pečlivě odstranili znehodnocená data, nevykazují na více než 85 procentech vegetací zarostlé souše žádné statisticky významné trendy."
Je zřejmé, že Maosheng Zhao a Steven W. Running se dopustili nejen mnohých závažných odborných chyb, ale i zásadního a překvapujícího „diplomatického“ omylu – nepoučili se z dobré zkušenosti svých mnohých kolegů a vytvořili realitou prověřitelný model.
Víc konkrétních údajů o kritizovaném modelu i vysvětlující argumenty spolu s grafy a obrázky nabízí powerpointová prezentace Ranga B. Myneniho z Katedry geografie a životního prostředí Bostonské university, kterou letos doprovázel svojí přednášku na mezinárodní konferenci.
Zdroje: EurekAlert!,Science 1, 2, 3