U pobřeží celé řady států už dnes běží projekty na získávání elektrické energie z mořských vln. Jednotlivá zařízení se od sebe velmi liší ve snaze dosáhnout co nejvyšší účinnosti a efektivity provozu. Je to opravdu velmi pestrý mix různých technologií, který by sám o sobě vydal za několik článků, více najdete v Wawe power, kde je i rozcestník na jednotlivé zajímavé projekty.
Co prodražuje tyto projekty je nutnost jejich spojení s odběrateli energie, kilometr podmořského kabelu pro přenos elektřiny z elektrárny na břeh stojí okolo 500 000 $USD. Kromě toho se čas od času moře opravdu rozbouří natolik, že to může elektrárnu poškodit. Anebo se pro změnu uklidní a elektrárna nemá z čeho vyrábět. Eliminovat všechna tato rizika by měl projekt profesora Andre Sharona z Fraunhofer Center for Manufacturing Innovation na Univerzitě v Bostonu. Na právě probíhající konferenci Clean Technology 2011 představil svůj projekt lodi – meganabíječky.
Samotný nápad je poměrně prostý, Andre Sharon navrhnul 50 metrů dlouhou loď s výklopnými rameny, která by dojela na místo s příhodným vlnobitím, tam by spustila ramena do vody a začala vyrábět elektrickou energii – cca 1MW za hodinu. Na lodi by byly ohromné baterie, které do sebe pojmou až 20 MWh. Po plném nabití by se loď vrátila do přístavu, kde by energii dodala do sítě. Odpadá tedy potřeba kabelu, když bude bouře, loď ji přečká v bezpečí přístavu a sama si najde ideální místo se nejlepšími vlnami.
Na druhou stranu bude energie z lodi k dispozici jenom po dobu, kdy bude v přístavu (na nabití potřebuje 20h), což může být výhodné především pro pokrytí denních špiček odběru, ale ne jako stálý zdroj energie. Navíce gigantické baterie celý projekt značně prodraží. Přes to všechno by takto vyráběná energie měla být levnější než stávající projekty, které mají rozmezí od 0,30 po 0,65 $USD/kWh. (zdroj: Energytechnologies ). Sharonova loď by měla dodávat energii s cenou kolem 0,15 $USD/kWh. To je ovšem pouze kalkulovaná cena, založená na testu prototypu ve vodní nádrži. Uvidíme, jestli se podaří tento projekt dotáhnout až do stavby lodi. Já osobně doufám v plně robotické zařízení, protože se o mně pokouší mořská nemoc už jenom při sledování prezentace, kterou najdete na Frauenhofen USA.
Sharonova „nabíjecí loď VIDEO. (Kredit: A. Sharon, Frauenhofen CMI)
Využití přílivové vlny podobným způsobem, ale ze břehu.
Aguçadoura Wave Farm
První vlnovou elektrárnu Aguçadoura Wave Farm slavnostně spustili 23. září 2008 pět kilometrů od portugalského pobřeží v místě zvaném Póvoa de Varzim. Zařízení se skládá za tří jednotek Pelamis, které jsou v podstatě dlouhým hadem z několika segmentů na mořské hladině. Energii generuje vzájemný pohyb jednotlivých segmentů proti sobě, jak je postupně zvedají a zase spouštějí mořské vlny. Zařízení vyrábí skotská společnost Pelamis Wave Power.
Aguçadoura Wave Farm má maximální výkon 2,25MW, její průměr však činil pouze 450 kW. Ano, píši správně v minulém čase, protože projekt se zastavil po pouhých dvou měsících provozu. Příčinou byly technické závady na generátorech Pelamis a také nedostatek financí. V současnosti jsou generátory v přístavu, do projektu vstoupila americká společnost Babcock & Brown, která se snaží stávající zařízení prodat. Pelamis pracuje na vylepšené verzi 2.0. Vodního hada Pelamis. Další informace na Wave farm. Čerpat energii jde ale i z mořských proudů nebo z přílivu a odlivu. Jedna ze zajímavých cest je popsána v článku: Underwater Kite Turbines.
Pelamis Aguçadoura Wave Farm VIDEO2
Jiná představa plovoucího energetického vlnového extraktoru.