Postupně se ukazuje, že svět galaxií je mnohem bláznivější, než jsme si ještě nedávno dokázali představit. Se zlepšováním našich pozorovacích schopností v něm objevujeme šílené věci. Pěknou ukázkou budiž zajímavý galaktický smajlík Markarian 739, který ve skutečnosti hostí nikoliv jednu, jako běžné galaxie, ale hned dvě supermasivní černé díry, které jsou navíc obě aktivními galaktickými jádry (anglicky Active Galactic Nuclei, AGN).
Galaxii Markarian 739 nebo též NGC 3758 najdeme ve vesmíru 425 miliónů světelných let od nás, což je vlastně skoro za humny. Příslušně vybavený pozorovatel ji nalezne v souhvězdí Lva, kde ho okamžitě upoutá svým potměšilým úsměvem, protože opravdu připomíná rozverného galaktického smajlíka, uprchlého z mobilního telefonu a nakynutého do galaktických rozměrů. Očka impozantního smajlíka jsou vlastně superobří černé díry, vzdálené od sebe pouhých 11 tisíc světelných let, které hltají okolní mezihvězdnou hmotu. Tento materiál odsouzený k záhubě se před pádem do tajuplných hlubin černých děr extrémně ohřívá a intenzivně září na všechny strany. Tím pádem jde o aktivní galaktická jádra, která ve viditelném vesmíru představují jenom asi jedno procento ze supermasivních černých děr v centru galaxií. V galaxii Markarian 739 jsou ale hned dvě aktivní galaktická jádra, což je naprosto výjimečné. Je to vlastně teprve taková druhá galaxie do vzdálenosti 500 miliónů světelných let.
NGC 6240, další galaxie se dvěma aktivními jádry. Kredit: NASA/ ESA/the Hubble Heritage/A. Evans, Wikimedia Commons. | Chandra odhaluje 2 AGN v srdci NGC 6240. Kredit: NASA, Wikimedia Commons. |
Šťastnými objeviteli jsou Michael Koss z NASA"s Goddard Space Flight Center v Greenbeltu a University of Maryland v College Parku, s týmem kolegů, kteří analyzovali data z Burst Alert Telescope (BAT), širokoúhlého detektoru záblesků rentgenového a gama záření s energetickým rozsahem 10 až 150 keV, pracujícího na palubě orbitální observatoře Swift. Detektor BAT od roku 2004 mapuje zdroje vysokoenergetického záření po celé obloze a dokáže zachytit i aktivní galaktická jádra, do vzdálenosti 650 miliónů světelných let. Když ale Koss a spol. narazili na dvě AGN v galaxii Merkarian 739, pro jistotu ještě použili data z rentgenového teleskopu orbitální observatoře Chandra, který na rozdíl od širokoúhlého záběru detektoru BAT, pokrývajícího v jednom okamžiku desetinu celé oblohy, dovede sledovanou oblast prozkoumat ve větším detailu.
Odborníci už dlouho věděli, že „východní“ jádro galaxie Markarian 739 obsahuje aktivní černou superdíru, která hltá hmotu a kropí okolní vesmír velmi tvrdým zářením. Až teď se ale ukázalo, že i „západní“ jádro Markarian 739 West funguje jako aktivní galaktické jádro. Háček byl v tom, že „západní“ jádro příliš nezáří ve viditelné, ultrafialové ani v radiové části spektra. Markarian 739 je zjevně dítkem srážky dvou galaxií. Při takové galaxií by vlastně mělo běžně docházet k aktivování klidných galaktických jader, protože se do okolí centrálních černých děr dostane nový materiál a není asi důvod, aby se to nepovedlo oběma zúčastněným galaktickým jádrům. Přesto jsou galaxie se dvěma AGN očividně vzácné. V naší blízkosti je taková už jenom jediná – oblíbená NGC 6240 v souhvězdí Hadonoše (Opiuchus). Ta je od nás vzdálená 400 miliónů světelných let a nadšené odborníky fascinuje nesmírně intenzivním infračerveným zářením a také evidentně rozcuchanou strukturou, která spolu se dvěma AGN prozrazuje relativně nedávný vznik splynutím dvou menších galaxií.
Prameny
ScienceDaily 11.6. 2011, NASA/Goddard Space Flight Center 10. 6. 2011, Wikipedia (Swift Gamma-Ray Burst Mission).