Infarkty a mozkové cévní příhody mohou udeřit z různých důvodů ale většina z nich má společného jmenovatele - vysokou viskozitu krve. Ke snížení rizika ucpávání cév se předepisuje například aspirin. Ten sice viskozitu krve sníží, ale na druhé straně dráždí žaludek a zvyšuje riziko vzniku vředů. Nová metoda ošetření elektromagnetickým polem by se ale mohla stát alternativou klasické léčby bez vedlejších efektů, tvrdí Rongjia Tao z Temple University a jeho kolegyně Ke Huang z University of Michigan. Prospěšnost takového zákroku vědci doložili výsledky pokusu v němž použili krev pacienta s příliš hustou krví. Jakmile krev adepta na infarkt (s viskozitou 7 cP nad fyzilogickou mez) nechali protékat kapilárním viskozimetrem a vystavili ji silnému elektromagnetickému poli po dobu jedné minuty, klesla viskozita ošetřené krve o 33 % (na 4,75 cP). Magnetickým polem “prozářená” krev se postupně vracela na svou původní viskozitu, ale po dobu více než tří hodin (200 minut) stále ještě měla hodnotu pod 5,4 cP ,což je hodnota v mezích zdravotní normy.
Poznámky k viskozitě
Viskozita (vazkost) je fyzikální veličina, udávající poměr mezi tečným napětím a změnou rychlosti v závislosti na vzdálenosti mezi sousedními vrstvami při proudění skutečné kapaliny. Rozměr dynamické viskozity je (hmotnost)∙(délka) –1 ∙(čas) –1; v SI soustavě jednotek kg m –1 s –1 = Pa∙s.
Američané uvádějí hodnoty viskozity v Poisech (1 Poise (označení P) = 0,1 Pa∙s). Reciproká dynamická viskozita se nazývá fluidita. V technické praxi se často používá tzv. kinematická viskozita, což je podíl dynamické viskozity a hustoty
Viskozita je veličina charakterizující vnitřní tření a závisí především na přitažlivých silách mezi částicemi. Pro ideální kapalinu má viskozita nulovou hodnotu.
Při pohybu tekutiny v mezní vrstvě se vrstvy tekutiny po sobě posouvají a jejich částečky se vůči sobě pohybují malou rychlostí. Také setrvávají i za pohybu ve své vrstvě a opisují dráhy zvané proudnice (proudové čáry). Takovému proudění se říká laminární (vláknové). Při tomto proudění v trubicích tvoří vrstvy tekutiny tenké duté válce. Rychlosti těchto vrstev se směrem do středu zvyšují. Při kritické rychlosti přechází proudění laminární v proudění vířivé (turbulentní).
V publikaci přijaté do tisku (Physical Review E) v níž vědci svůj objev zveřejnili se popisuje, jak magnetické pole na krev působí. Jde o reakci těch nejobyčejnějších krevních buněk – erytrocytů, kterých je v krvi nejvíce a jež mají za úkol přepravu kyslíku v těle. Jsou to na železo bohaté buňky a díky tomu v přítomnosti silného elektromagnetického pole se začnou řetězit a orientovat podél siločar. Řetízky buněk pak plují uspořádaně v proudnici (středem kapiláry) a viskozita takové tekutiny klesá. Samozřejmě, že na vytvoření vláčků z červených krvinek obyčejný magnet nestačí. Použité elektromagnetické pole musí být tak silné, aby jeho indukce dosahovala 1,3 tesla (1,3 T). To je hodnota, při které se dříve provádělo vyšetření, které známe pod zkratkou MR nebo MRI. V nejnovějších zařízeních, na nichž se vyšetřování magnetickou rezonancí provádí, disponuje hodnotami magentické indukce 7 tesla a vyšší. Proto Američané soudí, že jejich ošetření krve lze považovat za bezpečné.
I když vše vypadá na první pohled slibně, může tato technika mít několik zádrhelů. Magnetické pole se musí aplikovat rovnoběžně se směrem toku krve. To může být u spleti kapilár, docela problém. Zřejmě proto také v dalším kroku se již nechtějí vědci zabývat kapilárami ale hodlají vyzkoušet, jak se krev bude chovat, pokud bude v trubičce o větším průměru, která má být obdobou běžné cévy.
Prognózy odborníků, jak nakonec vše dopadne, se diametrálně liší. Pro jedny je ovlivňování viskozity elektromagnetickým polem důležitým fyzikálním objevem, který má šanci dát vznik novému způsobu léčby pacientů ohrožených na životě srdeční a mozkovým infarktem. Pro druhé to je slepá cesta, která řetězením erytrocytů urychlí průchod krve kapilárami, ale v místech, kde laminární proudění bude přecházet na turbulentní, stejné konglomeráty povedou k tvorbě krevních sraženin. Který z táborů bude mít navrch, se teprve ukáže.
Pramen: Temple University