Přidávání biolihu, tedy etanolu získaného z rostlinného materiálu – do benzinu se považuje za významný příspěvek ke snížení negativního vlivu skleníkových plynů. Kysličník uhličitý, který z něj vzniká, je pouze ten, který rostliny z ovzduší odebraly, čili jde o cyklus, nikoli přidávání nového z fosilních paliv.
K výrobě biolihu se hojně používá kukuřice. Škrob se však musí nejprve převést na zkvasitelné nižší cukry, a to je proces energeticky náročný, vznikají odpadní vody, které je nutno čistit. To nejen biolíh prodražuje,a le snižuje jeho pozitivní přínos pro životní prostředí.
Pomocí transgeneze proto švýcarská firma Syngenta vyvinula kukuřici obsahující v zrnu enzym amylázu. Ten se postaral o štěpení škrobu, takže získat zkvasitelné cukry stálo méně energie a ušetřilo se hodně vody. Odrůdu nazvanou Enogen schválilo pro pěstování ministerstvo zemědělství USA.
Vznikl však problém. Kdyby nepoctivý obchodník tuto průmyslovou odrůdu uplatnil v potravinářství jako kukuřičnou mouku, poškodilo by to kvalitu pečiva. Například tortily by nebyly křupavé, ale měkké.
Nastal podobný problém jako kdysi s krmnou sójou, do které pro zvýšení obsahu síru dodávajících aminokyselin byl zařazen gen para ořechů. S tím i jejich alergen. Jelikož krávy obvykle nemlsají para ořechy, mělo by to být lhostejné. Ale nepoctiví agitátoři to dodnes uvádějí jako příklad ohrožení lidského zdraví. Jde o to, že vždy se může omylem nebo podvodem krmná čí průmyslová plodina dostat do potravin. Ona krmná sója byla proto stažena z dalšího vývoje a nikdy se nepěstovala. Jak to dopadne s amylázovou kukuřicí?
Pramen: Svět biotechnologií
Další témata z dubnového čísla Světa biotechnologií zde:
Maďarská Bílá kniha
Evropský Parlament - měrnice 2001/18/ES
Koexistence organického a gmo zemědělství
Vyprší patenty na Roudup Ready sóju
Transgenní rýže v Číně
Zlatá rýže
Budoucnost banánů