Počáteční dětinské nadšení z Baracka Obamy vystřídala drsná kocovina, která bohužel dolehla i na vesmírný program. I patologičtí optimisté už zvolna připouštějí , že se nad NASA a vůbec americkým výzkumem vesmíru stahují mračna. O to víc ale potěší zajímavé novinky od lovců cizokrajných planet, kteří jsou docela spolehlivou zárukou mediálně vděčných objevů.
Nejnovější překvapení se týká pěkného planetárního systému hvězdy 55 Cancri A, což je žlutý trpaslík spektrálního typu G8, velmi podobný našemu Slunci, kterého pozorujeme ve vzdálenosti 41 světelných let v souhvězdí Raka. Je o něco málo menší a o něco starší než Slunce a za slušných podmínek ho lze uvidět i pouhým okem. Je to vlastně dvojhvězda, protože žlutého trpaslíka doprovází menší a chladnější červený trpaslík 55 Cancri B (spektrální typ M4) a to ve vzdálenosti cca 1000 AU, tedy v tisícinásobku vzdálenosti Slunce – Země. Pro ilustraci, Neptun obíhá Slunce ve vzdálenosti přibližně 30 AU. Kolem 55 Cancri A jsme doposud našli 5 planet, čímž se tento planetární systém řadí mezi 4 největší, které známe, s minimálně 5 planetami. Po Sluneční soustavě a 55 Cancri A to ještě jsou systémy Gliese 581 a HD 10180.
Nadšení ze soustavy 55 Cancri A hezky ilustruje její zařazení do stovky nejzajímavějších cílových hvězd programu NASA Terrestrial Planet Finder, který byl ovšem mezitím uložen k ledu a také vyslání zprávy Cosmic Call 2 případným místním inteligencím v programu METI (Messaging to Extra-Terrestrial Intelligence), která dorazí do prostoru 55 Cancri A v květnu 2044. Doufejme jen, že jsme neoslovili civilizaci masožravých robotů nebo někoho podobného.
Nejvnitřnější známou planetou tohoto systému je 55 Cancri e, která byla objevena analýzou změn radiální rychlosti mateřské hvězdy 30. srpna 2004. Je tak blízko, že oběhne hvězdu za necelých 18 hodin a na jejím povrchu je jistě hodně horko. Vědci odhadli její hmotnost na 8,3 násobek hmotnosti Země, což odpovídá 48 procentům hmotnosti Neptunu. Proto se planetě 55 Cancri e a podobným přezdívá „horký Neptun“. Až doposud ale nebylo jasné jestli je to opravdu menší plynná planeta typu Neptun nebo například hodně velká kamenná planeta.
Tuhle záhadu teď podle všeho vyřešili Josh Winn z MIT s kolegy, kteří využili pozorování miniaturního kanadského vesmírného teleskopu MOST (Microvariability & Oscillations of STars), provozovaného Kanadskou vesmírnou agenturou. Ten dovede, bez ohledu na skromné rozměry, sledovat velmi jemné změny jasnosti hvězd po dobu až 60 dnů. Winn a spol. odhalili, že se hvězda 55 Cancri A nepatrně ztmaví každých 17 hodin 41 minut, což je shodou okolností právě doba jednoho oběhu planety 55 Cancri e. Z intenzity pozorovaného ztmavení pak bylo možné odvodit rozměry inkriminované planety.
Podle Winna a jeho kolegů není 55 Cancri e žádným Neptunem, ale velmi exotickou terestrickou planetou, která je navzdory velké hmotnosti ve svém průměru o pouhých 60 procent větší než Země (21 000 km). To z ní dělá nejhustší známou planetu vůbec, samozřejmě včetně planet Sluneční soustavy. Užaslí vědci zjistili, že pokud je všechno správně, tak je 55 Cancri e hustá zhruba jako olovo. Zároveň je tento šílený svět blízkou hvězdou zřejmě rozpálený na cca 2700 stupňů Celsia a asi tudíž nemá žádnou pořádnou atmosféru.
Svět 55 Cancri e je zajímavým testem naší představivosti. Zkuste si to, trojnásobná přitažlivost vůči té pozemské v pekelné výhni a na obloze slunce 60 krát větší a 3000 krát jasnější, než to naše pozemské. Astronomové jsou ale každopádně nadšení a už si brousí dalekohledy, protože vzhledem k příznivým okolnostem je tahle planeta velmi ideální laboratoří pro testování hypotéz o vzniku a evoluci planet. Jak to tam asi vypadá ve skutečnosti?
Prameny:
University of British Columbia 28.4. 2011, Wikipedia (55 Cancri e).