Kolektiv německých vědců pod vedením Martina Kaltenpotha z Max Planckova institutu zjistil, že na hmyzu, který mnozí z nás považují za vosy, žije celá řada roztodivných bakterií. Na tom by nebylo nic překvapivého, hmyz je nečistý a na ledasco sedá. Zajímavým se tento poznatek ukázal být až ve chvíli, když bakterie začaly produkovat látky s účinky antibiotika. Dalším zkoumáním vyšlo najevo, že nejde o jedno, nýbrž o „koktejl“ antibiotik.
U kutilek, jak se těmto samotářským vosám správně říká a na nichž vědci zajímavé bakterie zjistili, nejde o náhodu. Symbiotické bakterie Streptomyces si chovají jako v bavlnce ve zvláštních tykadlových žlázách. Když je potřebují, například když vylučují vlákna jimiž obdařují své potomky, poklepávají na ně svými tykadly. Kokon pro potomstvo a stejně tak i vylíhlé larvy, jsou pak jimi doslova „promořeny“. Bakterie se svému chlebodárci odvděčují tím, že plní funkci ochranky před houbami a jinými patogenními mikroby, kteří by si na vosách chtěli smlsnout. V produktu kokonů vědci nalezli nejméně devět různých látek s účinkem antibiotik. Jde o tedy o širokospektrální antibiotickou profylaxi, kterou jsme s velkou pompou začali v humánní medicíně používat teprve nedávno. Hmyz nás v tom předešel o hezkých pár milionů let.
Zatím jsme z živočišné říše znali bakteriální symbiózy především z nutriční oblasti, které jsou časté. Tento objev by nám mohl pomoci najít nové antimikrobiální látky o něž je stále nouze, protože naši nepřátelé nespí a na každé naše nové antibiotikum si zakrátko zvyknou a stanou se vůči němu rezistentní. Superbakterie, tyto "zlosyni nové doby", hostí na své půdě většina nemocničních pracovišť a i na těch nejvěhlasnějších klinikách vznikají paradoxní situace - pacient s banální operací chytne „superbugs“ a umře. Pokud by se produkty z tykadel vos ukázaly být účinné i na mikroby, které trápí nás lidi a to je pravděpodobné, můžeme objev nazvat „trefou do černého“. Také proto, že by nemuselo jít o ojedinělý jev. S něčím podobným bychom se měli setkat i na jiném „nečistém“ hmyzu. Ostatně, jen samotných kutilek bylo popsáno téměř 10 000 druhů a tak bychom o nové typy antibiotik již brzo nemuseli mít nouzi.
Květolib včelí, Philanthus triangulum, jedna z mnoha kutilek. (Kredit Wikimedia Commons)
.jpg){kind=link}