Snímky ukazují dosud nesnímkovanou rovníkovou a severní polární oblast Tritonu se skutečně bizarním a velice rozmanitým terénem. Objeveny byly stopy kryovulkanismu, a podle neoficiálních spekulací i působení kapalného dusíku, který mohl v minulosti na povrchu tohoto bizarního tělesa vytvářet řeky, jezera a moře, podobně jako na Zemi voda na na Titanu metan. Dnes se většina dusíku nachází ve zmrzlém stavu. Některé detaily na snímcích však interpretačním pokusům stále odolávají.
Sonda New Horizons podle původního plánu vůbec kolem Tritonu prolétat neměla. Zpoždění startu, které prodloužilo dobu letu, ale zároveň otevřelo možnost snímkovat během gravitačního manévru u planety Neptun také pořízení podrobných snímků jeho největšího měsíce. Protože se Triton v mnoha ohledech velmi podobá Plutu, hlavnímu cíli mise, byla to cenná příležitost vyzkoušet všechny instrumenty, a navíc získat snímky dosud nezmapované oblasti. Jestli nám Pluto nabídne podobně šokující a bizarní podívanou, máme se v roce 2015 na co těšit!
Měsíc Triton měří 2700 km v průměru, je tedy o něco menší než náš Měsíc nebo Europa, ale zase větší než satelity Uranu. Původně se jednalo o trpasličí planetu podobnou Plutu, která byla gravitací planety zachycena na retrográdní orbitě (obíhá v opačném směru, než ostatní velké měsíce). Při tomto manévru byl Triton patrně zcela roztaven a jeho povrch pokryl kapalný oceán čpavkového roztoku pod atmosférou metanu a dusíku. Povrch postupně zamrzl a do podoby ledů přešla i většina atmosférických plynů, v hlubinách však stále přetrvává kapalný oceán, jenž by mohl hostit život.
Terén na měsíci Tritonu |
Snímek odhaluje výraznou topografii v oblasti terminátoru (v nepravých barvách). |
Výrazná multiringová struktura poblíž severního pólu nápadně připomíná pánev Valhalla na Callisto. |
Pláně pokryté dusíkovým a metanovým ledem křižuje síť trhlin. (Infračervený snímek v nepravé barvě, digitálně doostřeno) |
Snímky rovníkové oblasti, pořízené během největšího přiblížení, kdy se sonda prohnala téměř na dosah Tritonovy atmosféry, ukazují velmi rozmanitý povrch s krátery v různém stupni destrukce - od dokonale zachovalých (vlevo), až po téměř zahlazené a geologicky modifikované "palimpsesty" s vydutými dny (vpravo). |
Podivné struktury, vytvořené na povrchu zřejmě mrznutím a táním během ročního cyklu. Sediment na dnech starých kráterů mohl být vytvořen činností kapalného dusíku. |
Prameny:
Vzdálené světy
New Horizons Science Operations Center, Raw images
https://www.unnamedspacecraft.com/index.php?showtopic=4903
https://photojournal.jpl.nasa.gov/target/Triton (starší snímky Tritonu ze sondy Voyager 2)
Platnost tohoto článku vypršela dnem jeho vydání (1. dubna). Všem se omlouváme se slovy holandského myslitele a představitele renesance a humnanismu: "Bez trocha bláznovství je ve společnosti nuda." (Erasmus Rotterdamský)