Převážně tropické stromy a keře láhevníky (Annona) ze stejnojmenné čeledi láhevníkovitých (Annonaceae) rostou převážně v Novém světě, pár druhů je k vidění i v Africe. Většina ze 100 až 150 druhů poskytuje více či méně chutné jedlé ovoce a řadu druhů je přinejmenším lokálně významná z ovocnářského, ale i z medicínského či farmakologického hlediska. Láhevníky obsahují pestrou směs chemických látek, například polyketidy acetogeniny, které mají zajímavé farmaceutické účinky.
Paleoetnobotanické studie tvrdí, že lidé začali láhevníky využívat a záměrně pěstovat už někdy před 3 tisíci lety. Jsou to exotické rostliny, ale i přesto v posledních letech můžeme plody láhevníků pravidelně i u nás vídat, v alespoň trochu slušně zásobovaných obchodech a supermarketech. Plody láhevníků jsou obvykle plné jedovatých semen, která lze využít třeba jako docela funkční instekticid a proto se většinou sklízejí nezralé a před snědením se musí nechat změknout. Jak populární by asi byly bezsemenné láhevníky?
Právě mutantní láhevníky s plody bez semen nedávno popsali a prozkoumali Charles Gasser z University of California, Davis a jeho spolupracovníci. Do ruky se jim totiž dostal velmi unikátní bezsemenný mutant Thai seedless (Ts) anony šupinaté (Annona squamosa, anglicky sugar apple). Detailní analýzou se jim podařilo odhalit, že vajíčka těchto mutantů postrádají vnější ze dvojice obalů vajíčka, zvaných integument. Plody se u nich sice vyvíjejí, jsou ale skoro vždy bez semen.
V Gasserově laboratoři už v 90-tých letech zjistili, že tito mutanti Thai seedless připomínají určité typy mutantů huseníčku (Arabidopsis), u nichž ale nedozrávají plody natož semena. Oproti nim mutantní láhevníky vytvářejí spousty plodů, které mají normální velikost a obsahují lahodnou bílou dužninu bez velkých tvrdých semen.
Badatelé postupně ověřili, že situaci u huseníčku a u láhevníku v tomto místě řídí jediný gen, který v genomu huseníčku nese jméno inner no outer (ino). Zmutované láhevníky bez semen očividně tento gen ztratili ve víru mutací, kterými rostliny neustále procházejí. Zní to možná málo napínavě, ale Gasserovu týmu se povedlo vůbec poprvé ulovit a analyzovat gen pro bezsemennost u významné zemědělské plodiny.
Pěstitelé samozřejmě znají bezsemenné odrůdy komerčního ovoce i jiných plodin, které vnikají křížením a následným vegetativním množením nových rostlinek. Teď ale máme k dispozici klíčový gen, s jehož pomocí bychom mohli promyšlenou genetickou manipulací vytvořit bezsemenné varianty dalších láhevníků a jistě i blízkých druhů.
Gasser se nechal slyšet, že by z bezsemenného láhevníku mohl jednou být banán budoucnosti. Rozhodně ví, co říká. Nejběžnější konzumní banány jsou zároveň šikovně bezsemenné. Pro spotřebitele by to bylo velice zajímavé, protože láhevníky podle některých lidí mají nejlahodnější ovoce na světě. Jejich chuť se samozřejmě liší mezi jednotlivými odrůdami a druhy, ale obecně se podobá ananasu smíchanému s banány nebo exotické chuti plodů monstery (Monstera deliciosa). Bude to stačit na to, aby láhevníky vytlačily z výslunní staré dobré banány?
| Planý banán plný semen. Kredit: Warut Roonguthai. | Čerimoja v předkolumbovském umění. Kredit: Bkwillwm. |
Prameny:
PNAS online 14.3. 2011, Wikipedia (Annona).