ExoMars, čili Exobiology on Mars, byl původně projektem Evropské kosmické agentury ESA, který měl odstartovat k Marsu v letošním roce 2011. Jeho cílem je pátrání po stopách minulého i současného života na Marsu, ověření rizika pro budoucí lidské mise na Mars a testování nových technologií, kterých je program ExoMars plný. V důsledku finanční krize a globálního marasmu kosmických programů starých velmocí se ale zhroutil časový harmonogram ExoMars a ESA spojila své síly s NASA, což obě agentury stvrdily podpisem dohody Mars Exploration Joint Initiative. Momentální stav věcí je takový, že pokud zajímavé mise projektu ExoMars někdy odstartují, bude to podle současných odhadů nejdříve v roce 2016 a 2018.
Nicméně, přes očividné těžkosti a v ovzduší nepřejícímu ambiciózním vědeckým projektům práce na projektu ExoMars pokračují. Brzy se rozběhnou pozoruhodné terénní testy přístrojů pro misi ExoMars na pustém místě zvaném Moon 2, které se rozkládá východně od Marockého pohoří Atlas, nedaleko hranic s Alžírem. Leslie Mullenová z Astrobiology Magazine poutavě vykresluje symfonii rudé, černé a opálené barvy, díky níž se toto místo nepodobá až tak Měsíci, ale mnohem víc Marsu. Hory lemující obzor tu evokují starodávné stěny kráteru na snímcích robotických vozítek Spirit a Oportunity. Dokonce i místní geologie podle odborníků v lecčem připomíná Mars, i když na reálném Marsu to bude pochopitelně v mnoha ohledech tvrdší.
Když se už nic nepokazí, tak by v roce 2016 měla odstartovat nosná raketa Atlas V, která dopraví k Marsu orbitální sondu Mars Trace Gas Mission (TGM). Sonda TGM vypustí zkušební přistávací modul Entry, Descent and Landing Demonstrator Module (EDM) s krátkou životností a pak bude mapovat zdroje metanu i dalších zajímavých plynů.
Taky pomůže definitivně vybrat místo přistání druhé mise projektu ExoMars. Právě metan extrémně zajímá odborníky a jeho výskytu na Marsu by rádi věnovali zvýšenou pozornost.
V roce 2018 vynese další nosná raketa Atlas V dvojici robotických průzkumníků Marsu. Větším bude skoro 300 kilogramový vysoce autonomní planetární rover ExoMars, vybavený souborem přístrojů ke studiu minulého i současného prostředí na Marsu a hlavně k případnému odhalení stop života na Rudé planetě. Druhým průzkumníkem této mise bude Mars Astrobiology Explorer-Cacher (MAX-C) o hmotnosti 65 kg. Ten by měl spolupracovat s roverem ExoMars při některých měřeních a sbírat nejcennější vzorky pro případnou přepravu na Zemi. Nalézt stopy života ale samozřejmě není nic snadného. Proto přístroje obou roverů čeká tuhý dril na pozemských cvičištích, aby dlouhá cesta na Mars neskončila ostudou. Je to vlastně ironie. Rádi bychom dobývali blízký vesmír a své robotické průzkumníky trénujeme na Zemi, která nabízí pestřejší škálu extrémních prostředí, než jaké lze obvykle čekat na okolích vesmírných tělesech.
Pestré pustiny Maroka nabízejí pro takový trénink velmi vhodné prostředí. Ten proběhne ve spolupráci se specialisty italského International Research School of Planetary Sciences (IRSPS) a Université Cadi Ayyad of Marrakech. Operátoři roverů projektu ExoMars se už teď jistě nemohou dočkat. Čekají je testy radarových systémů nebo prověření schopností hlavního roveru ExoMars, který pomocí svého 2 metrového vrtáku nasbírá vzorky hornin různého původu – vulkanické, hydrotermální, horské i pouštní. Pak se ukáže, jak schopné jsou analytické přístroje, které má ExoMars k dispozici.
Vrtat se bude i poblíž města Ouarzazate, kde jsou 600 miliónů let staré stromatolity, zkamenělá společenstva sinic a dalších mikroorganismů. Schválně, jestli je ExoMars vyhodnotí jako stopy života.
Operátoři budou pochopitelně pečlivě vyhodnocovat průběžné výsledky testů a hledat poučení, které by mohlo uchránit rovery projektu ExoMars před zbytečnými komplikacemi na povrchu sousední planety. Kéž by se jim tam povedlo v dohledné době přistát.
Prameny: Astrobiology Magazine News 10.3. 2011, Wikipedia (ExoMars).