Od prvních dětských krůčků až donedávna jsme žili jako potulní lovci sběrači, většinou asi spíš sběrači, než lovci. Pak se něco stalo a na několika místech, podle všeho nezávisle na sobě, naši vynalézaví předci před 11 až 5 tisíci lety spustili velkolepý projekt zemědělství, který více či méně úspěšně trvá až do dneška. Jak se jim to ale mohlo povést?
Dlouho to bylo jednoduché. Dnešní zemědělské společnosti ve srovnání s loveckými etniky obvykle přetékají luxusem, což vedlo většinu lidí ke stručnému závěru, že zemědělci nashromáždí více potravy a proto se jim žije líp. Háček je ale v tom, že to podle archeologických dat není pravda. Při srovnání nejstarších zemědělských etnik s etniky lovců a sběračů té doby, vycházejí zemědělci jako naprostí ztroskotanci. Dnes víme, že útrapy spojené s přechodem na zemědělství snížili průměrnou postavu prvních zemědělců oproti jejich loveckým předkům o neuvěřitelných 13 centimetrů. Výškou jsme se jim vyrovnali vlastně až úplně nedávno, ve dvacátém století. První zemědělci byli neduživí, slabí a často umírali mladí, hlavně při hladomorech a epidemiích nemocí, jako jsou chřipky, neštovice či spalničky, které jsme nachytali od domestikovaných zvířat.
Samuel Bowles ze Santa Fe Institute v Novém Mexiku nedávno v Proceedings of the National Academy of Sciences publikoval studii, která hodnotí nejstarší zemědělství jako méně produktivní, než životní styl tehdejších lovců a sběračů. Bowles analyzoval etnografická data, historické záznamy i archeologické nálezy, na jejichž základě odhadl zisk kalorií na jednu hodinu práce zemědělce a lovce sběrače. Do svých úvah zahrnul nejen samotný lov, sběr a pěstování plodin, ale i skladování získané potravy, její zpracování a další nezbytné úkony, stejně jako například míru rizika souvisejícího se způsobem obživy. Podobné odhady jsou samozřejmě nevyhnutelně zatížené velkou mírou nejistoty, i tak je ale Bowles přesvědčen, že zemědělství bylo, alespoň ve svých počátcích, energeticky náročnější, než pohodové lovecké dýchánky jejich nezemědělských vrstevníků. Farmář získal za hodinu práce pouhé tři pětiny výtěžku lovce sběrače. Bowlesova studie není závratně překvapivá, o tragickém životě prvních zemědělců se ví už dlouho. Hezky ale dokresluje přímá archeologická data i pozorování moderních lovců sběračů.
Politický filozof a univerzální vzdělanec Thomas Hobbes popsal v roce 1651 lovce a sběrače jako osamělé, nuzné, nepříjemné, hrubé a vznětlivé lidi, kterých by nám mělo být líto. Ve skutečnosti tito lidé pracují mnohem méně času denně, než typičtí příslušníci klasicky zemědělských i sofistikovaných industriálních společností, mají nápadně více volného času, který si labužnicky užívají, například zábavnou konverzací, hudbou či tancem a rozhodně netrpí hlady ani jinou nouzí. Je sice pravda, že moderní lovce sběrače lze jen obtížně srovnávat s jejich dávnými kolegy a že možná většinu dnešních lovců představují potomci zemědělců vyhnaných na méně příznivé území, ale v zásadě není důvod nevěřit, že by na tom lovci a sběrači před 11 tisíci lety byli nějak dramaticky hůř. Jak je tedy možné, že nakonec zvítězili zakrslí farmáři?
Teorií je spousta. Mnohé z nich operují s klimatem, který se měl různě měnit, například kvůli pádu kosmického těla a tak přinutit hrdé lovce vysévat zrní nebo se naopak neměnit a tím podpořit zemědělské praktiky. Větší pozornost si ale již delší dobu získávají demografické koncepty rozšíření zemědělství, podle nichž neduživí zemědělci, věčně balancující na pokraji smrti hladem, převálcovali lovecko sběračské pouhým počtem. Usedlý styl života, k němuž zemědělství nevyhnutelně vede, totiž přes všechny nevýhody zemědělcům umožnil vychovat za stejnou dobu víc dětí, než kolik mohli zvládnout lovci. Pokud soupeřící etnika disponují srovnatelnými vojenskými technologiemi, tak rozhoduje populační růst. Zemědělství se tedy ujalo proto, že jeho vyznavači byli početnější a proto vojensky silnější. Dnešní vymírající Evropa, která už dávno není světovým lídrem technologického rozvoje, by se měla mít na pozoru.
Prameny:
PNAS online 7.3. 2011, AP 7.3. 2011, Wikipedia (Neolithic Revolution, Hunter-gatherer).