Některé věci vypadají neškodně, ale nejsou. Většinou si pečlivě hlídáme aby hračky z umělé hmoty neobsahovaly ftaláty, ale že stejně vážný, ne-li vážnější problém, mohou přivodit věci z kovu, nás ani nenapadne. Typickým příkladem je lehkovážný přístup ke stavebnicím, kde malé dřevěné hříbečky, nebo kuličky a tyčinky mající v sobě zabudovaný magnet. Když takovou věc dítě spolkne, nic se nestane. Když ale na takovou hračku dostane chuť dvakrát, bude mít velké štěstí, pokud to přežije. Jak magnet prochází střevem, dlouho se nemusí nic dít. V místech, kde se střevní kličky k sobě přiblíží, magnety sepnou a již nepustí. V tom místě přestane stěnou střeva proudit krev, tkáň rychle odumírá. Symptomy nemusí zpočátku nic vážného signalizovat a pak už je najednou pozdě. Nefunkční část tkáně dovolí mikrobům pronikat do dutiny břišní, rozvine se těžká sepse a ta bývá povětšinou smrtelná. Pokud také máte doma ve zvyku připínat si na ledničku vzkazy a děláte to něčím, co jen trochu připomíná lentilky, vězte, že vynalézavost dětí je nezměrná. A i když ty vaše jsou již velké a rozumné, i ty sousedovy mohou být v nestřeženém okamžiku stejně nápadité, chirurgové by vám o tom mohli vyprávět.
Nebezpečí ale nečíhá jen od těch magnetických kovů. I ty ostatní mají pro děti své kouzlo. Pokud patříte mezi horních deset tisíc a ve vaší šperkovnici je jen samé zlato, stříbro a brilianty, netřeba číst dál. Pokud jste normální a nestydíte se za levnější náušnice, prstýnky a přívěsky, můžete si být téměř jisti, že obsahují kadmium. Slitiny z tohoto kovu lze totiž snadno tvarovat, nekorodují a přitom jsou levné. I když všichni víme, že kadmium je škodlivé a že v potravinářských strojích se již nesmí používat, z ozdůbek pro nás a naše děti si těžkou hlavu neděláme. Samotné šperky by ani tak problémem být nemusely, kdyby... Kdyby se pole nehnojíla fosfáty, které rády kadmia obsahují více než je záhodno. Bez tohoto kovu se dnes neobejde prakticky ani žádná elektronika. Používá se v galvanovnách, pokovovují se jím součástky, zahrádkáři se jím brání proti napadení úrody plísněmi. Dost si ho do plic zaopatří aktivní i pasivní kuřáci a hodně ho je také ve zplodinách z motorů. Je základem dobíjecích monočlánků, obsahují ho čistírenské a odpadní kaly a i v obyčejném městském smogu ho je dost. Před kadmiem se dnes neschováte a jeho zákeřnost tkví v tom, že se nám v těle kumuluje. I když inspekce a další kontrolní orgány se ho snaží v potravním řetězci uhlídat, že bychom si mohli přiotrávit děti doma sami, nás nevzrušuje. Na významné riziko nyní upozorňují američtí toxikologové z Ohia v článku v Environmental Health Perspectives (EHP).
Otravy a alergie na kadmium narůstají spolu s tím, čím více se nám ho v těle naakumuluje. Nás, kterým již stačí maličkost - třeba jen vzít si hodinky, jejichž dno je z levné „nerez slitiny“ a marně pak pátráme, proč se nám celém těle rozlezl ekzém, je stále více. Jedno z rizik pro naše ratolesti se skrývá právě v lisovaných či litých ozdůbkách, které děti rády cumlají a občas i spolknou. Američtí výzkumníci tvrdí, že zdaleka nejde o výjimku a že se v takových případech malé tělíčko vystaví 100 násobku maximálního expozičního limitu daného pro tento toxický kov.
Aby svému strašení mladých maminek dodal Jeffrey Weidenhamer z Ashland University v Ohiu patřičnou váhu, nakoupil v amerických obchodech 69 přívěsků a šperků. Jednalo se o „levnou krásu“ pod pět dolarů, původem z Číny ale i z USA. Paradoxem bylo, že na řadě z těchto věciček bylo přímo uvedeno, že jsou určeny dětem. Provedl s nimi testy, které odpovídaly podmínkám průchodu zažívacím traktem. Zatímco se denní příjem kadmia u lidí pohybuje na úrovni 50 µg a i to již považujeme za problém, z pokusu provedených Weidenhamerem vyplývá, že když dítě takový předmět spolkne, dostane jednorázově 1000 mikrogramů Cd a někdy až 2100 µg (to podle typu slitiny). Může za to kyselé prostředí v žaludku, které přispěje k tomu, že se kovu uvolní hodně.
Mávnout rukou nad tímto varováním vědců by nebylo moudré. Přiotrávit si dítě kadmiem je snadmější, než se ještě nedávno zdálo. Kadmium nám neničí jen ledviny, játra či kůži, na níž dělá exémy. Kromě alergií s různým stupněm projevu má dokonce účinky samičích hormonů ze skupiny estrogenů. To je přímo šokující zjištění. I když se atomy kovu od molekuly estrogenů diametrálně liší, obě látky se v buňce vážou na tatáž vazebná místa (receptory). Kadmium tak působí, jak je nyní módní říkat, jako endokrinní disruptor. Tento hormonální buldozer rozvrátí metabolismus tak dokonale, že přivodí pokusným zvířatům spoustu fyziologických problémů, včetně těch, které navozují počátek rakoviny mléčné žlázy.
Prameny: Ashland University, Georgtown University