Vliv pohlavních hormonů na paměťové a kognitivní funkce je znám již delší dobu. V průběhu menstruace si např. ženy hůře pamatují to, co vidí, a naopak mají lepší výkon v prostorových úlohách, což je obojí podmíněno vyšší hladinou progesteronu před menstruací. Před menstruací zase hladina estradiolu zvyšuje úspěšnost v asociativním učení. Estrogen zlepšuje verbální paměť i motorické dovednosti, na druhou stranu ovlivňuje stavy deprese. Tyto a další poznatky ukazují na přímý vztah hormonů a činnosti mozku.
Neméně zajímavé jsou i souvislosti mezi fázemi menstruačního cyklu a preferencemi vlastností mužů, jako je míra maskulinity či femininity nebo symetrie jejich obličeje. Do toho se míchá vliv testosteronu u žen na podezíravost nebo působení oxytocinu (a to i mužů) naopak na důvěřivost.
Pozorování bezprostředního vlivu na struktury v mozku a na jeho činnost jsou však daleko méně častá a týkají se laboratorních modelů (např. u potkanů byl zjištěn účinek estradiolu na hustotu synaptických spojení v hipokampu, tedy části limbického systému, kde probíhají procesy krátkodobé paměti).
Studie německých neurologů využila zobrazení mozku magnetickou rezonancí u 8 žen k výzkumu působení progesteronu a estrogenů na dění v něm. Pro srovnání si přibrali také stejný počet mužů.
Pokusné osoby měly mimochodem celou řadu omezení (nemohli se dát ani kávu nebo alkohol na kuráž, jen střídmě se mohli najíst a napít apod.), která, jak bývá zvykem, měla zabránit nepřesnostem měření. Skenování mozku probíhalo během menses, v době ovulace, dále uprostřed luteální fáze (období po ovulaci před menses) a konečně na počátku následující menstruace. Muži byli vyšetřováni souběžně, byť nemuseli ovulovat, ani menstruovat. Výzkum ukázal, že se ženám v ovulaci průkazně zvětšuje šedá hmota mozkové kůry a zmenšuje množství mozkomíšního moku, což má být zřejmě objemová kompenzace, aby nedocházelo k zvýšení nitrolebečního tlaku (jinak řečeno, aby se mozek do lebky vešel). U bílé hmoty (obsahující spoje mezi neurony) se rozdíly neobjevily. Muže může uklidnit, že nabytí mozku u ovulujících žen je pod 2%; vyrovnání úbytkem moku je něco pře 4%. Autoři se domnívají, že tuto proměnu má na svědomí progesteron, neboť jeho hladina korelovala s množstvím šedé hmoty negativně (čím více progesteronu, tím méně šedé hmoty) a s množstvím mozkomíšního moku kladně (čím více progesteronu, tím i více tekutiny v mozku).
Uvidíme časem, co z toho vyplyne. Autoři doufají, že zjištění působení hormonů na velikost mozku a tekutin může přispět objasnění změn u degenerativních chorob, např. Alzheimerovy nemoci, neboť – jak se zdá – dehydratace mozku může mít vliv na jeho atrofii.
Pramen: PLOSone, February 2011, 6 (2): e14655.