Není cukrovka jako cukrovka
Asi málokterá „běžná“ nemoc je tak známa, jako diabetes mellitus, čili cukrovka. Každý ví, že postižený má problém s vysokou hladinou cukru v krvi a s nedostatkem inzulinu, který si pak musí dodávat injekcemi. Ti, kteří mají jen tento povrchní a nepřesný přehled, si mohou závidět, protože pravděpodobně nebyli nuceni se problémem zabývat podrobněji. Ti postižení jistě vědí, že celá záležitost je komplikovanější a cukrovka může být projevem jednak autoimunitní poruchy, při níž obranný systém selektivně ničí inzulin produkující buňky slinivky břišní – diabetes I. typu, nebo jde o problém s nedostatečnou odezvou těla na zcela normální hladinu inzulinu v krvi, čímž vzniká jeho relativní nedostatek – diabetes II. typu. První, autoimunitní typ diabetu má dědičné pozadí a bez inzulinových injekcí pacient, který je povětšinou ještě dítě nebo teenager, umírá. I pro ten druhý, nepoměrně častější a méně nebezpečný typ cukrovky můžeme zdědit „vlohy“, jimž ale napomáháme sami zlou životosprávou. U lehčích forem pomůže dieta a pohyb, těžší případy jsou závislé na lécích. Na rozdíl od diabetu I je diabetes II spojen převážně s vyšším věkem a žel často přichází ruku v ruce se srdečně-cévními problémy. Na druhé straně je mnohem snadnější ho držet pod kontrolou a tak trochu při něm platí, že vše zlé je k něčemu dobré – působí jako Damoklův meč nad nezdravým způsobem života.
Káva jako prevence?
Lidem s kardiovaskulárními problémy lékaři kávu pít nedoporučují. Jak je to ale s cukrovkou? Malá a z hlediska statistiky i vědecké průkaznosti nedostatečná studie prokázala, že kofein u pacientů s diabetem II. typu hladinu v krvi zvyšuje. Před třemi lety vědci z americké Duke University sledovali 10 starších cukrovkářů, kterým k snídani a obědu dávali tablety. Polovině jenom nic neobsahující placebo a zbylým pěti stejně vypadající pilulky s 250 mg kofeinu. Jak by nejen propagátoři zdravé výživy očekávali, tato běžná návyková látka hladinu cukru v krvi zvyšovala. Zdá se to být logické a tak vědci s uspokojením prohlásili, že dříve jinými prokázaný ochranný účinek před diabetem, který prý černý tekutý elixír má, nesouvisí s kofeinem. Takže vzhledem na případné metabolické poruchy spojené s nezřízeným pitím kávy vědci zvedli v souladu s dlouhodobou osvětovou kampaní varovný prst. Hodno dodat, že zmíněnými výsledky vlastně jenom potvrdili svůj vlastní starší výzkum z roku 2004, v kterém na 14 starších oddaných fanoušcích kávy ověřili, že kofein narušuje metabolizmus cukrů a snižuje vnímavost těla na inzulin.
Američtí vědci tento svůj výzkum nedělali jen z čiré zvídavosti. Věda je nejednou kolbištěm představ a teorií a oni se snažili zdokumentovat svůj skeptický postoj k výsledkům jiných týmů, které dokazovaly v podstatě pravý opak – kofein v kávě před cukrovkou II. typu chrání. Prokázali to například v roce 2002 nizozemští lékaři a o rok poté podobné závěry své studie prezentovali i jejich kolegové z americké Harvard School of Public Health. Podle nich by člověk v boji proti vysokému cukru v krvi neměl na klasické kofeinové kávě šetřit, protože 1 až 3 šálky denně se projevují pozitivně jen málo a navíc jen u mužů. Až 4. až 5. šálek sníží riziko diabetu o 30 procent. Toto číslo se podle americké studie dál u žen nemění, zatímco mužům 6 a více dávek denně sníží hrozbu diabetu na polovinu (samozřejmě v porovnání s tím, kdyby kávu nepili).
Podobných studií zabývajících se souvislostí kofein – cukrovka snad bylo více, zastavme se ale až u té nejnovější. Její autoři, američtí vědci z University of California v Los Angeles a z Harvard Medical School v Bostonu, patří k zastáncům preventivních účinků kávy proti diabetu. Své přesvědčení podložili nejen rozsáhlou studií, ale nabídli i doposud nikým nezvažované vysvětlení mechanismu působení kofeinu na vnímavost těla k inzulinu a jeho vlivu na metabolizmus cukrů. Výsledky zveřejnili v lednovém vydání odborného časopisu Diabetes.
Vědci se tentokráte zaměřili jen na "starší" ženy, protože studie je součástí výzkumu zdravotního stavu něžnější části populace. V obrovském projektu mapujícím zejména rizika srdečně-cévních nemocí je dlouhodobě sledováno téměř 40 000 dobrovolnic. Z nich si výzkumníci vybrali 359 žen po menopauze, jež mají problémy s cukrovkou II. typu a stejný počet (359) bez této diagnózy. Věkové i rasové zastoupení v obou skupinách bylo podobné.
Analýza podrobných záznamů o životním stylu, zdravotním stavu a výsledky krevních rozborů za desetileté období vedly k překvapivému zjištění: ženy, které si zvykly dát více než 4 šálky kávy denně, měli o 53 % nižší riziko, že se u nich projeví cukrovka II. typu. Přičemž tato závislost platí výhradně pro kofeinovou kávu, u té bezkofeinové se žádná podobná souvislost neprokázala.
Co kofein způsobuje? Vědci odhalili další zajímavý fakt. Větší množství vypité kávy zvyšuje hladinu globulinu vázajícího pohlavní hormony – SHBG (sex hormone binding globulin). Jedná se o specifický glykoprotein vylučovaný zejména játry. Je součástí krevní plazmy a jeho úkolem je na sebe navázat molekuly pohlavních hormonů (skupiny testosteronů a estrogenů) a dopravit je v těle na místo určení, přímo k jednotlivým buňkám, které mají příslušné receptory. Pokud jsou hormony k SHBG připojeny, jsou biologicky neaktivní.
I v tomto případě si vědci potvrdili výsledky svého předcházejícího výzkumu, při němž objevili protichůdné působení dvou různých alel (forem s různými mutacemi) genu kódujícího SHBG. Jedna alela produkci tohoto proteinu zvyšuje, čímž zároveň snižuje riziko vzniku diabetu II. Ta druhá alela působí obráceně – vede k menší koncentraci proteinu v krevní plazmě a k větší náchylnosti k cukrovce. Souvislost s kofeinem je zjevná – droga imituje tu první variantu genu pro SHBG. V kombinaci se obě podporují a společně nejlépe chrání ženu v letech před diabetem.
Tři kofeinové novinky v zkratce
Kávu pít, či nepít? Toť otázka, na kterou si každý musí najít odpověď sám. Ta záporná, pokud k ní nemáte závažný zdravotní důvod, možná stojí za zvážení. Různé studie totiž potvrdily, že kromě jistého ochranného vlivu před cukrovkou káva prý snižuje riziko i příznaky těžkých neurologických poruch jako je Alzheimer nebo jiné typy demence a působí pozitivně i při Parkinsonově nemoci. Zdá se, že může přispívat k léčbě dny i problémů s játry, včetně cirhózy.
A tomuto výčtu dříve známých pozitiv připojujeme další tři „ještě teplé“ výsledky výzkumu:
1. Nedávno časopis Human Gene Therapy zveřejnil zajímavý poznatek, který se zrodil v laboratořích University of Texas. Když vědci pomocí kofeinu povzbudili buňky „vyrábějící“ in vitro viry pro genovou terapii, zvýšili jejich produkci 3 až 8krát. Viry slouží na cílený přenos konkrétních genů do buněk. Vědci tak získali mnohem více v tomto případě žádoucích virových vektorů, než bez stimulační drogy. Samozřejmě i ve zkumavce platí, že od jisté koncentrace kofein působí jako jed a buňky zabíjí.
(Brian L. Ellis, Patrick Ryan Potts, Matthew H. Porteus. Creating Higher Titer Lentivirus with Caffeine. Human Gene Therapy, 2011; 22 (1): 93 DOI: 10.1089/hum.2010.068)
2. V časopisu Journal of Applied Social Psychology se nedávno objevil článek, ve kterém britští psychologové tvrdí, že kofein prospívá ženám a škodí mužům, když mají pod tlakem stresové situace spolupracovat na řešení problému. K poznatku dospěli při experimentech, v nichž dobrovolníci - skupina mužů a věkově porovnatelná skupina žen - řešili různé úkoly, přičemž byli rozděleni do dvojic stejného pohlaví. Kofeinem povzbuzené páry žen zvládaly testy o 100 sekund dříve a dvojice mužů naopak o 20 sekund pomaleji, než jejich konkurenční páry stejného pohlaví, které pily jenom bezkofeinovou kávu. Nejhůř se droga projevila na paměťových schopnostech mužů. Vědci na základě výsledků zkonstatovali, že kofein neprospívá mužům zejména v situaci, v níž mají na řešení nějakého problému spolupracovat. Když se měl s úkolem vypořádat každý sám, vliv kofeinu tak negativní nebyl.
(Interactive Effects of Caffeine Consumption and Stressful Circumstances on Components of Stress: Caffeine Makes Men Less, But Women More Effective as Partners Under Stress, Lindsay St. Claire, Robert C. Hayward, Peter J. Rogers, Journal of Applied Social Psychology, 16 DEC 2010, DOI:10.1111/j.1559-1816.2010.00693.x)
3. Výzkumníci z Univerzity v Britské Kolumbii pomocí chemických analýz potvrdili, že správným pražením kávy, při takzvané Maillardove reakci, jež byla pojmenována podle francouzského chemika Louise-Camille Maillarda, se prospěšné antioxidanty ze zrn neztrácejí, ale naopak, další vznikají. Nejvíce jich má káva středně tmavá.
(Yazheng Liu, David D. Kitts. Confirmation that the Maillard reaction is the principle contributor to the antioxidant capacity of coffee brews. Food Research International, 2011; DOI: 10.1016/j.foodres.2010.12.037)
Ani ve vědě striktně neplatí „co je psáno, to je dáno“. Navíc jestli si některé závěry odporují. Když už ale patříte mezi ty, kteří bez šálku tohoto životabudiče nenastartují, když na otázku „Dáš si kafe?“ neznáte odpověď „ne, díky“, nepropadávejte depresím při útocích vyhrožující se propagandy zdravého způsobu života. Zdá se, že nějaký ten šálek černého elixíru k němu dokonce patří.
Zdroje: Diabetes , University of California News