Bakterie jsou známé šmelinářky s geny a skoro žádný kousek DNA jim není cizí. Své obchody s geny obvykle provozují samy mezi sebou nebo například s kvasinkami. DNA je ale podle všeho dost neposedná a občas proteče opravdu daleko. Jak se zdá, genetický obchod nebo spíše genetická loupež, může proběhnout i mezi bakteriemi a primáty.
Právě s tímto pozoruhodným objevem přišli Mark Anderson a Hank Seifert z Northwestern University, Feinberg School of Medicine, jejichž výsledky nedávno publikoval mikrobiologický online časopis mBio. V genomu některých kmenů neslavně proslulého původce kapavky ze skupiny betaproteobakterií - Neisseria gonorrhoeae, odhalili kousek takřka jistě lidské DNA. Je dlouhý 685 párů bází a prakticky stoprocentně se shoduje s kouskem lidského retrotranspozonu LINE-1 (Long Interspersed Nuclear Element L1). Podle všeho je tedy malá část genomu neizérie skutečně původně lidská.
Anderson se Seifertem nalezli dotyčný kousek lidské DNA v cca 11 procentech populací původce kapavky z těch, které studovali. Je zajímavé, že u velmi blízce příbuzných meningokoků Neisseria meningitidis, ani u neškodných paběrkujících druhů neizérií, není po této lidské DNA ani stopy. Objevitelé z toho usuzují, že se kapavka ukořistila lidskou DNA relativně nedávno. Tento objev je tak čerstvý, že zatím není jasné, co kousek lidské genetické informace v původci kapavky vlastně dělá. Ať už je to ale cokoliv, jde o vůbec první doložený případ přenosu kusu lidského genomu do bakterie a další hezký důkaz neposednosti genetického materiálu. A to si samozřejmě zaslouží šampaňské.
Velmi běžná sexuální metla kapavka není nic příjemného. Kromě hnisavého zánětu sliznic, který může vyústit až v mužskou či ženskou neplodnost nebo třeba mimoděložní těhotenství, mívá infekce kapavky nevítaný doprovod chlamydií, treponem způsobujících syfilis nebo viru HIV. Je docela dobře možné, že právě vlastnictví malého kousku člověka umožňuje kapavce tak rozsáhle řádit mezi lidmi. Proto se jistě dá očekávat, že šťastný objev Andersona a Seiferta upoutá pozornost bojovníků proti původci kapavky a není vyloučeno, že jsme právě dostali do rukou zajímavou zbraň.
Jen úřady ve Spojených státech odhadují, že se u nich každým rokem objeví přibližně 700 tisíc nových případů kapavky. Pokud není kvalitně léčená, tak může trvat i měsíce a může vést k různým ošklivým komplikacím.
V dnešní době fungují proti kapavce už jenom některá antibiotika, například cefalosporiny třetí generace a i s nimi si některé kmeny bakterií Neisseria gonorrhoeae poradí. Vzhledem k tomu by bylo velice žádoucí prolomit jejich obranu nějak jinak, třeba právě s využitím toho kousku DNA, který nám před časem neizérie ukradly.
Prameny:
Wired.co.uk 14.2. 2011, mBio 2: e00005-11.
Wikipedia (Neisseria gonorrhoeae).