Přibližně 30 miliónů světelných let od nás je elegantní trpasličí galaxie Henize 2-10. Astronomové ji důvěrně znají a studují už celé roky. Má nepravidelný tvar a napříč měří pouhých 3 000 světelných let, což představuje 3 procenta rozměru naší Mléčné dráhy. Odborníci ji mají rádi, protože podle nich tahle maličká galaxie v některých ohledech připomíná prvotní galaxie vzniklé v raném vesmíru. Nedávno ale galaxie Henize 2-10 všechny velice překvapila.
Mladá astrofyzička Amy Reines z University of Virginia s týmem kolegů pozorovala tuto galaxii jednak s Hubbleovým vesmírným dalekohledem a pak také s americkou radioastronomickou observatoří Very Large Array v Novém Mexiku. Podařilo se jim odhalit oblast poblíž středu galaxie, která intenzivně vyzařuje radiové záření. Povaha tohoto záření odpovídá extrémním plivancům vyvrženého materiálu z bezprostředního okolí supermasivních černých děr.
Badatelé posléze porovnali své snímky s daty rentgenové orbitální observatoře Chandra a zjistili, že stejná oblast galaxie Henize 2-10 kromě rádiového záření intenzivně svítí i v rentgenové části spektra. Tahle kombinace velmi přesvědčivě prozrazuje aktivní galaktické jádro, poháněné supermasivní černou dírou, v případě Henize 2-10 o hmotnosti přibližně 1 miliónu Sluncí.
Uprostřed Mléčné dráhy je přitom supermasivní černá díra o hmotnosti asi 4 milióny Sluncí, tedy jenom čtyřikrát hmotnější. S přihlédnutím k rozměrům obou galaxií tady asi něco nehraje.
Je to skutečně pozoruhodné, protože jiné galaxie s centrální černou dírou srovnatelné hmotnosti jsou vesměs mnohem pravidelnější, než chuchvalcovitá Henize 2-10. Zároveň je zmíněná galaxie v tomto ohledu výjimečná i šíleně intenzivní tvorbou hvězd, ke které dochází v jejích početných a extrémně hustých superhvězdokupách (Super Star Clusters). Tento objev je sám o sobě bezesporu zajímavý, ale jeho význam podle všeho přesahuje do obecných úvah o vzniku galaxií.
Když se totiž rozhlédneme po blízkém vesmíru, tak najdeme vcelku prostý vztah mezi velikostí supermasivních černých děr ve středu galaxií a velikostí jejich centrálních výdutí (bulge). Čím větší černá díra, tím rozsáhlejší galaktická výduť, která ji obklopuje. Zhruba před dvěma lety ale astronomové zjistili, že centrální černé díry mladých galaxií v raném vesmíru jsou nápadně hmotnější, než by odpovídalo rozměrům příslušných galaxií. To by naznačovalo, že supermasivní černé díry vznikly dříve, než se kolem nich vytvořily jejich galaxie.
Pokud nejsou tyto úvahy úplně mimo, tak objev nečekaně veliké černé díry v srdci nepravidelné trpasličí galaxie Henize 2-10, která evidentně nemá vůbec žádnou výduť, teď tuto představu velmi silně potvrzuje.
Prameny:
NRAO 9.1. 2011.