Pojem BIO a bio-ekonomika je moderní. Máme biopotraviny, biopaliva, ekologické zemědělství, biotechnologie v zemědělství, biomaziva, biobavlnu a další. Do jaké míry je to jen móda a v čem je perspektiva?
Průmyslová revoluce v minulém století přinesla zprůmyslnění zemědělství, spoustu chemie v podobě umělých hnojiv, pesticidů, velkochovů dobytka. Přinesla i chemizaci další řady odvětví. V potravinářství se to týká různých barviv, aromatických látek, technologických enzymů, konzervačních látek, emulgátorů, stabilizátorů aj. Polymery - plasty našly uplatnění prakticky všude. Textilní a papírenský průmysl, barvy, laky, automobilový průmysl…, nikdo se bez nich neobejde. Průmysl, automobilizmus a zemědělství současně hodně poškodily životní prostředí, vzduch, vodu, půdu. To vyvolalo touhu po návratu k přírodě, zdravějšímu stylu života, ochraně životního prostředí.
Dostatek potravin, včetně masa, iniciuje pozornost lidí k vyšším požadavkům na kvalitu potravin. Už nejde jen o to, mít dostatek jídla. A tak přicházejí do módy BIO potraviny, ekologické zemědělství, komfort pro zvířata, rušení velkochovů. Tedy potraviny ze zdrojů, kde se nepoužívají chemická hnojiva a pesticidy, krávy se pasou venku, vajíčka nejsou z velkochovů na roštech. Všechny produkty jsou dražší, ale jsou lidé, kterým to nevadí. Věří, že dělají pro své zdraví maximum, Skalní vyznavači BIO upřednostní třeba biobavlnu. Oděv z bavlny, kdy bavlník byl pěstován bez chemických hnojiv, bez postřiků a nebyl geneticky modifikovaný. Tady se naskýtá otázka, jestli lidé, kteří podlehnou reklamě na BIO, si uvědomují, jakými technologickými procesy za přítomnosti různých chemických látek se bavlník zpracovává, čím se textilie barví, impregnují a že výrobky označované jako 100% bavlna obsahují řadu dalších látek. U BIO produktů je tedy nutné se zamyslet, do jaké míry jde o módní trend a kde se ustaví rovnováha mezi poptávkou a reálnou možností ekologického zemědělství BIO produkty zajistit. A také co je propaganda a hloupost.
Perspektiva a nutnost
Vysoká spotřeba elektřiny v průmyslu i domácnostech a nároky chemického průmyslu na svoji základní surovinu, a sice ropu, vyvolaly obrovské zvýšení ceny tohoto neobnovitelného zdroje. Potřeba najít náhradu za drahou ropu nutí lidstvo k hledání jiných řešení pomocí obnovitelných zdrojů. BIO-paliva, sluneční a větrné elektrárny, využití jaderné energie jsou jedna stránka, využití BIO-technologií druhá.
Biotechnologie jsou interdisciplinární obory zahrnující a využívající poznatky mikrobiologie, biochemie, chemie a příslušných průmyslových odvětví. Za hlavní odvětví biotechnologií v současnosti jsou považovány: geneticky modifikované potraviny, nanotechnologie, klónování zvířat, genový transfer, regenerativní medicína, výzkum tkáňových buněk, syntetická biologie, biopaliva a biobanky.
Definice BIO-ekonomiky je obdobně složitá. Opět se jedná o interdisciplinární obory. Termín “bio-economy” zahrnuje všechny průmyslové a ekonomické sektory, které produkují, využívají nebo řídí biologické zdroje. Souvisejí se všemi ekonomickými aktivitami vázanými na výzkum procesů na genové a molekulární úrovni a jejich využití v průmyslu. Jako příklad uvádíme přehled Evropských technologických platforem (ETP) aktivních v oblasti bio-ekonomiky:
a) Plants for Future soustřeďuje se na genomiku a biotechnologiirostlin
b) Forestry – je platforma založená na lesním hospodářství
c) Sustainable Chemistry pokrývá průmyslové biotechnologie, snahu o udržitelný rozvoj chemie
d) Food for Life – potraviny pro život, tedy potraviny podporující zdraví člověka
e) Farm Anímal Breeding – je platforma pro šlechtění a reprodukci zvířat
f) Global Animal Health je snaha o zdraví zvířat v globálním měřítku
g) Biofuels – biopaliva
O bioekonomice se hodně mluví, je to jakási meta, aby se přírodní zdroje a biologické procesy v Evropě více využívaly a přinesly ekonomické efekty. Dá se říci, že z úst politiků slyšíme řadu nekonkrétních frází, ale realizace se moc nedaří.
Další články najdete na připojeném pdf souboru