Drůbežářský průmysl je obrovský byznys. Mocný stimul peněz žene šlechtění kura tempem, jaké bere dech. Například jedinci brojlerových linií jsou na konci výkrmu čtyřikrát těžší než stejně staré kuřice linií určených pro snášení vajec. Tým vědců z americké Agricultural Research Service (ARS) spolu s kolegy z Purdue University došel k závěru, že takové šlechtění je sice fajn, ale zcela ignoruje „slepičími mravy“. A ty jsou u většiny průmyslových linií zcela nedostatečné. Slepice jsou agresivní, klovou se a dokážou si způsobit vážnou újmu na zdraví. Drůbežářský průmysl na tom v konečném důsledku tratí, protože mezi agresivními slepicemi dochází k častým úhynům.

A tak se pustil Heng Wei Cheng, z ARS Livestock Behavior Research Unit ve West Lafayette spolu s  Williamem M. Jukrem z Purdue University do šlechtění hodných slepic. Zvolili „systém Darwin“, za který by je ochránci zvířat nijak nepochválili. Dali do klecí vždy po 12 kuřatech a nechali je, ať se řežou. Pro další chov používali jen osazenstvo klecí, které vykazovalo vyšší počet přeživších. Klece, kde se vyskytli „bijci“ tak vypadaly ze soutěže. Nakonec získali slepice, které se klovou jen  málo a vzájemně se usmrtí jen výjimečně.

Kura s jedničkou z chování vyšlechtili vědci z ARS Livestock Behavior Research Unit ve West Lafayette a  z Purdue University.