Momentálně nejslavnější kometární sonda Deep Impact, která 4. července 2005 jako první lidmi vyrobený stroj bombardovala jádro komety 9P/Tempel, překvapila své tvůrce houževnatostí a stále pokračuje v průzkumu blízkého vesmíru. Zbylo jí totiž spousta paliva pro manévrování, s jehož pomocí plní rozmary svých operátorů. Momentálně je na misi EPOXI, během níž se za spolupráce NASA a University of Maryland věnuje testování platformy počítačového spojení odolného vůči zpožďování (delay-tolerant networking), detailnímu pozorování vybraných cizích hvězdných systémů a také průzkumu vybraných komet, čímž vlastně navazuje na svoji původní misi.
4. listopadu 2010 Deep Impact proletěl ve vzdálenosti zhruba 700 kilometrů od komety 103P/Hartley, známé také jako Hartley 2. Je to vcelku malá a svižná kometa o průměru přibližně 1,2 až 1,6 kilometru, která oběhne Slunce za 6,46 let. Podle lidí z vedení mise EPOXI je to tvarem elegantní kříženec mezi kilometrovou kuželkou a okurkou, nebo chcete-li vesmírný burák. Jde o zatím pátou kometu, kterou blízce navštívila pozemská sonda a je ze všech pěti rozhodně nejmenší. Podle odborníků v dnešní době váží kolem 300 megatun a pokud bude i nadále kolem Slunce obíhat ve stejném stylu a nepostihne ji nějaká nenadálá katastrofa, tak by měla přežít ještě asi 100 přiblížení ke Slunci. Za 700 let by s ní tedy měl být konec.
Fotky z průletu kolem 103P/Hartley se fantasticky povedly a jsou zatím nejlepší, jaké máme z komet Sluneční soustavy k dispozici. Kometa na nich připomíná steampunkový hvězdolet, který neohroženě řítí proti flotile mrzkých mimozemšťanů. Odborníci jásají, jak jsou krásně detailně vidět místa na povrchu 103P/Hartley, odkud se bouřlivě uvolňuje kometární plyn a prach. Je to vůbec poprvé, kdy se jim povedlo přiřadit výtrysky plynu a prachu ke konkrétním strukturám na povrchu komety. Operátoři sondy Deep Impact, vybavené dvěma teleskopy s barevnými digitálními kamerami a infračerveným spektrometrem zároveň překvapeně zjistili, že podle analýzy spektra z těchto míst tryská kromě zrnek prachu, ledu a vodní páry i významné množství oxidu uhličitého. Tento prostý plyn je na Zemi už asi tak nepopulární, že se tomu nejdřív vědci zdráhali uvěřit.
Ne že by to bylo úplné překvapení, oxid uhličitý se již dlouho považuje za běžnou součást komet a Deep Impact ho podle očekávání nalezl spolu s vodním ledem, prachem a menším množstvím metanolu na povrchu 103P/Hartley. Ale až doposud si všichni mysleli, že se výtrysky z nitra komet pohání především vodní pára. Podle astronomky Jessicy Sunshine z University of Maryland je teď ale jasné, že se na výtryscích z komet významně podílí i sublimovaný oxid uhličitý, který se vlivem ohřívání od Slunce uvolňuje přímo z podpovrchového zmrzlého oxidu uhličitého, na Zemi známého jako suchý led. Mohli jsme se to podle všeho dozvědět jen díky letu ke kometě, protože soudobé pozemní ani vesmírné teleskopy si s oxidem uhličitým ve vesmíru příliš neporadí. Je velmi pravděpodobné, že pozorovaný oxid uhličitý zamrzl dovnitř komet v době vzniku Sluneční soustavy a že je tedy starý jako sama Země.
Vědci zatím hodnotí průlet kolem komety 103P/Hartley jako velký úspěch mise EPOXI, která vlastně vznikla docela náhodou. Deep Impact stále posílá a jistě bude i dál posílat záplavu zajímavých dat, která nám ještě nepochybně prozradí leccos zajímavého o kometách i celé naší hvězdné soustavě. Proč jenom takových misí není víc?
| Nedávné přiblížení komety 103P/Hartley k Zemi. Kredit: NASA/JPL, Wikimedia Commons. |
Suchý led v pozemském prostředí. Kredit: Shawn Henning, Wikimedia Commons. |
Porovnání velikosti a snímků komet blízce navštívených našimi sondami. Kredit: NASA/JPL-Caltech/UMD. |
Prameny:
NASA EPOXI Mission News 10.11. 2010, Wikipedia (EPOXI, Deep Impact, 103P/Hartley).