O dětech se říká, že nejhezčí je na nich výroba. Platí to zřejmě pro všechny obratlovce. Líto nám v tomto směru může být snad jen ježků pro jejich habitus a pak těch, kteří k tomu radosti sexu nepotřebují. Jde o výjimky a odborně se tomu říká partenogeneze (samobřeznost). Při tomto způsobu rozmnožování se nový organismus vyvíjí bez oplození vajíčka a na vzniku jedince se nepodílejí spermie. Praktikují to například kladivouni, varan komodský, některé ryby a snad i někteří ptáci. V tomto případě se u hada takto partenogeneticky rodily samičky, jakoby neoplozené vajíčko nedostávalo geny určující samčí pohlaví. U hadů je to ale s pohlavím poněkud jiné, než u nás. Mají pohlavní chromozomy typu Z a W, přičemž samec je homozygot ZZ a samice heterozygot ZW. Ale to není v tomto případě důležité.
Hroznýši jsou obyvatelé tropických deštných lesů. Dávají přednost samotářskému způsobu života. Jsou výbornými plavci a jídelníček těchto škrtičů je pestrý. Jako mladí požírají myši a ptáky a po dvou letech si začnou troufat na opice, kapybary, kajmany a pekari. Polykají je vcelku. Na rozdíl od blízkých příbuzných krajt, které snášejí vejce, rodí hroznýši živá, plně vyvinutá mláďata. Patří k nejprimitivnějším hadům a důkazem tohoto jsou zbytky zadních končetin na jejich těle, které jim zůstaly po čtyřnohých předcích. Právě jejich samotářský způsob života jim asi dělá problém najít si někdy partnera a tak je příroda vybavila něčím, co mnoho jiných obratlovců nedovede a nebo k tomu musí mít laboratorní asistenci.
Vědci z North Carolina State University přišli na zvláštní způsob rozmnožování hroznýše královského u samice narozené v zajetí. V roce 2004 se pozapoměla a spustila se blízkým příbuzným samcem B. c. constrictor (poddruh hroznýše). Poté co porodila malý vrh hádků jí přístup k samcům zatrhli a tak od roku 2005 až do roku 2007 žádné mladé neměla. Pak se ale rozrodila a v roce 2009 měla 12 potomků a rok na to 10. Byla to záhada, protože se k ní samci tereticky dostat neměli Jenže znáte to, had chtivý sexu se protáhne i tam, kde byste to nečekaly. Vrhy také byly nějaké divné. Všechno to byly samičky a navíc vykazovaly vzácný fenotyp, kterému se říká “karamel”. Ten mohly mít jen po matce.
Heterozygotní samci, kteří připadali v úvahu jako budoucí “platiči výživného” ale takovou mutaci neměli. Vyloučit se ale nedala ani teoretická možnost, že si samice “uschovala” spermie od svého prvního románku po celou tu řadu let. A tak přišla řada na určování otcovství pomocí DNA diagnostiky. Kloakální sondou získali vzorky tkání a genetickou metodou DNA fingerprinting s pomocí mikrosatelitů zjistili, že jde o mnohočetný případ partenogeneze. To znamená, že mladé samičky nevznikly žádnými biotechnologickými zásahy, ale vyvinuli se zcela přirozenou cestou. Zřejmě při zracím dělení vajíčka nedošlo k odvržení pólového tělíska a to znovu splynulo s buněčným jádrem vajíčka. Zastoupilo tak úkol spermie - dodat potřebnou dávku chromozomů a vznikl tak diploidní zárodek (embryo). Je tak trochu zázrakem, že tito jedinci jsou životaschopní. Lidově řečeno: Hadice může mít šlaušky, aniž by k tomu potřebovala hada. Čeština má pro to hezký, ale jen málo používaný název pannobřezost.
Nejde přitom o žádné klony, tedy dělení embrya, jako to třeba dělají pásovci, vědci vylučují, že by se na vzniku potomků (aktivaci vajíček) nějak podílely samčí spermie. U této hrozné hroznýší matky jde tedy o skutečné samoplození. Z pohledu evoluce by takové řešení mělo být jen jakousi nouzovkou, protože dlouhodobější odpírání si radostí sexu připravuje potomky o variabilitu a tím z nich dělá nepřizpůsobivé organismy neschopné přežít v měnících se podmínkách. Matka tím připravuje své ratolesti také o možnost kompenzovat genetické poruchy vznikající u rodičů následkem přirozených mutací. Jedním slovem to je cesta k „degeneraci“. Proč se k tak nezvyklému řešení svého mateřství odhodlala hroznýška z Karolíny je záhadou. Podle všeho měla k samcům blízko a tak se můžeme jen domnívat, že buďto za nic „nestáli“, ale možná že se jí jen žádný z nápadníků dost nezamlouval. V každém případě je objevení hadí partenogeneze pro americké vědce jistotou nehynoucí slávy z publikace v prestižním časopisu a my laikové zase můžeme spekulovat zda na biblickém neposkvrněném početí (po kritice - viz diskuse - opravuji termín neposkvrněné početí na Ducha svatého) nemůže být něco pravdy. Vývoj jedince z neoplozeného vajíčka není totiž v živočišné říši zase tak nic neobvyklého. Jeden had s nepohlavním rozmnožováním již byl v minulosti popsán. Jmenuje se slepák květinový. Je z opačného konce zeměkoule a je dalším dokladem že se hadí dámy bez sexu obejdou i v Australii.