David J. Nutt, šíf britského Nezávislého vědeckého výboru pro drogy (ISCD) a odborný poradce z Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Je dlouholetým kritikem nynějšího způsobu klasifikace škodlivosti drog. Marně apeluje na politiky, že stávající členění nemá s odborným přístupem nic společného. Za veřejnou kritiku britské protidrogové politiky, která za držení extáze, marihuany či LSD lidi perzekuuje a na mnohem škodlivější alkohol a cigarety povoluje reklamu, byl z postu poradce britské vlády pro drogy „odejít“.
Posuzovat drogy podle jejich škodlivosti je vždy ošemetné. Je to jako vybírat z mnoha zel to „lepší“. Kriterií je mnoho a podle toho kterým dá hodnotitel větší váhu se pak řadí do různých tříd, mezi měkké, tvrdé a pod. Na obecně uznávaném škatulkování hromady tak různorodě působících látek a jejich setřídění do nějakého jednotného pořadníku se snaží celá řada odborníků již delší dobu. Na nějaké definitivě se ale zatím shodli. O jeden takový počin, který má šanci uspět, se nyní pokusil tým odborníků z Imperial College v Londýně. Hodnotili drogy včetně alkoholu a tabákových výrobků podle řady kriterií a posuzovali jak působí na jednotlivce a celou společnost.
Nové členění vychází z devíti hlavních kriterií, které zahrnují jak rizika pro narkomana, tak nebezpečnost dopadů na okolí. V úvahu se brala například úmrtnost, kde droga je hlavní příčinou a úmrtnost, která souvisí s užitím drogy. Dále se hodnotily specifická poškození, která droga zapříčiňuje. Zhoršení mentálních funkcí, zhoršení psychiky, ztráta hmotného majetku. Stranou pozornosti nezůstaly ani poničení vztahů, drogou přivoděná zranění, poškozování životního prostředí, rodinné konflikty, škody na mezinárodní úrovni, ekonomické náklady vydávané společností na řešení problémů a pokles soudržnosti komunity. V každé kategorii pak droga dostávala 0 – 100 bodů, body se přiřazovaly na základě konsensu skupiny odborníků. Tomuto přístupu hodnocení na základě mnoha kriterií se říká MCDA (multicriteria decision analysis). Výsledné pořadí, které z něj vzešlo bude pro mnohé překvapením.
Alkohol vyšel z hodnocení jako nejhorší s celkovým skóre škodlivosti 72. Na druhém a třetím místě jsou heroin (55), crack (54). Heroin, crack a metamfetamin (pervitin) nejvíce škodí jednotlivci, zatímco alkohol, heroin a crack nejvíce ubližuje ostatním. Další drogy následují v tomto pořadí, pokud jde o celkové škody: metamfetamin (33), kokain (27), tabák (26), amfetamin /spíd (23), marihuana (20), GHB (18), benzodiazepiny (např. valium) (15), ketamin (také 15), methadon (14), mephedrone (13), butan (10), khat (9), extáze (9), anabolické steroidy (9), LSD (7), buprenorfin ( 6),houby (lysohlávky) (5).
Alkohol si od minulých podobných hodnocení škodlivosti (kde se nebralo v úvahu tolik hledisek), pohoršil. Nyní je označen za celkově nejškodlivější drogou ze všech. Je téměř třikrát škodlivější než kokain nebo tabák a přináší více než pětkrát více škod než módní mephedrone. Extáze si polepšila, škodí jen z jedné osminy jako alkohol.
Nové hodnocení bude nyní jistě nyní podrobeno široké diskusi odborné veřejnosti. Jestli poznatek vezmou v potaz legislativci a poznatek bude mít dopad na protidrogovou politiku, se teprve ukáže.
Prameny:
David J Nutt, Leslie A King, Lawrence D Phillips. Drug harms in the UK: a multicriteria decision analysis. The Lancet, 2010; DOI: 10.1016/S0140-6736(10)61462-6
Jan van Amsterdam, Wim van den Brink. Ranking of drugs: a more balanced risk-assessment. The Lancet, 2010; DOI: 10.1016/S0140-6736(10)62000-4