První sklizeň bramboru Amflora
Přes protesty, které se konaly na místě, vytáhl federální ministr pro ekonomiku a techniku Rainer Bruderle první hlízy geneticky modifikovaného bramboru Amflora z pole v Severním Německu v regionu Meklenbursko – Západní Pomořansko (14 ha). Podle tiskové zprávy firmy BASF přitom zdůraznil důležitost a přínosy biotechnologií pro zajištění obnovitelných zdrojů.
Pěstování Amflory se setkalo v letošním roce s řadou protestů. V dubnu žádali oponenti GMO federální ministryni pro potraviny a zemědělství Aignerovou, aby zamítla povolení EU k pěstování této GM odrůdy a zakázala její kultivaci v Německu. V červnu poničili 1 hektar
pole, dalším škodám už bylo zabráněno. Týden před sklizní ministr pro zemědělství Till Backhaus požadoval a vyhlásil zákaz jejího pěstování. Nakonec bylo sklizeno 3 000 tun hlíz určených pro další rozmnožování odrůdy. Zároveň firma BASF dodala Evropské Komisi podklady a požádala o povolení k pěstování další GM odrůdy bramboru. Obdobně jako Amflora produkuje nová odrůda nazvaná Amadea škrob obsahující jenom amylopectin, nikoliv amylózu. Novou funkcí odrůdy je možnost využití nejen v průmyslu, ale i v potravinářství. BASF počítá s uvedením na trh v sezóně 2013/14.
Brambor Amflora: Příměs ve Švédsku, zákaz v Německu
Během pěstování bramboru Amflora ve Švédsku zjistila firma BASF, že došlo ke smíchání tohoto GM bramboru s jinou podobnou transgenní odrůdou, ještě nepovolenou. Příměsek škrobnatého bramboru Amadea byl menší než 0,01%, resp. 47 Amadea rostlin mezi 680 000
rostlinami odrůdy Amfora. Odrůda Amadea se totiž liší bílou barvou květů od Amflory, která kvete fialově. Podle firmy BASF byli všichni jedinci odrůdy Amadea vyjmuti a nevytvořili v půdě hlízy. Zjišťuje se, jak mohlo dojít k příměsi ve Švédsku. V České republice, ani v Německu, kde byla rovněž Amflora letos pěstována, se žádná příměs nepovolené odrůdy Amadea nevyskytla. Evropská komise pozvala BASF a příslušné orgány dotčených zemí k diskusi v Bruselu. Ministr Backhaus okamžitě zakázal rozšiřování bramboru Amflora
v Německu, kde se pěstovala na poli o přibližné rozloze 15 ha a měla sloužit jako sadba pro příští rok. Firma BASF musí sklidit a skladovat bramborové hlízy bezpečným způsobem tak, aby preventivně zabránila přístupu třetí strany. Tyto instrukce budou platit do té doby, než
bude vyvráceno podezření, že Amflora může obsahovat i odrůdu Amadea. Ministr také uvedl, že několikanásobnou kontrolou na poli u Zepkowa během kultivace nebyly zjištěny žádné cizí odrůdy. Kontrolní orgány mají zajistit vzorky ze sklizně, i když prokázat tak nepatrnou příměs, jaká byla ve Švédsku, je analytickými metodami těžké.
Sklizeň bramboru Amflora v ČR
Dne 26.10. 2010 byla úspěšně ukončena sklizeň GM brambor Amflora v ČR. Pěstovali je v letošním roce 3 zemědělské podniky a zároveň vlastníci příslušné škrobárny v kraji Vysočina. Osázeno bylo celkem 150 ha polí. Nyní se brambory zpracovávají ve vyhrazené škrobárně v Hodíškově. Celkem má být vyrobeno cca 1.000 tun škrobu. Výhody technologie založené na bramborách Amflora s upraveným obsahem amylopektinu ve škrobu na 98%
(místo původních 80% amylopektinu: 20% amylózy) se mají projevit až při jejím dalším zpracování. Pěstování Amflory se nijak neliší od klasických agronomických postupů.
Na rozdíl od Německa a Švédska, proběhlo pěstování a sklizeň v naší republice v klidu, bez problémů s odpůrci GMO. Pěstitelé a škrobárna představují uzavřený systém zaručující separaci transgenní průmyslové odrůdy Amfora od ostatních odrůd určených pro potraviny a krmiva.
Indický GM brambor s vysokým obsahem proteinů
V časopise Nature se objevil článek o tom, že vědci ze Státního ústavu pro výzkum rostlinného geonomu (National Institute for Plant Geonome Research) plánují podat žádost o povolení komerčního pěstování nové odrůdy bramboru. Byla získána transgenozí a pojmenována „protato“.Jedná se o brambor, který obsahuje o 60% více proteinů než nešlechtěný brambor a má zvýšené hladiny několika aminokyselin.
Další informace o derivátech z koření, extraktu z modřínového dřeva a o planých slibech probiotických jogurtů se dočtete ve III.ročníku Světa biotechnologií, které je ke stažení ZDE.