V docela blízkém vesmíru se najdou tak podivuhodné věci, že by se jim zdráhal uvěřit i mistrný kreativec Rákosníček.
Asi 1000 světelných let od nás sídlí hvězdný systém BP Piscium, podle jména snadno lokalizovatelný do souhvězdí Ryb (Pisces), které podle antické mytologie připomíná epizodu z válek mezi olympskými bohy a jejich naštvanou matkou Gaiou. Během útoku stohlavého draka Týfóna na Olymp se totiž bohyně lásky Afrodita s rošťáckým synkem Erótem snažili uniknout v rybí podobě a ta se nakonec dostala i na oblohu.
Záhadnou hvězdu BP Piscium obklopuje disk kosmického prachu a plynu a ještě ke všemu z polárních oblastí této hvězdy tryskají dva protilehlé proudy hmoty v délce minimálně několika světelných let. To by podle dosavadních zkušeností astronomů ukazovalo na hvězdné mládě, z něhož se teprve stává pořádná hvězda. Podle Joela Kastnera z amerického Rochester Institute of Technology a jeho kolegů, kteří pozorovali BP Piscium orbitální rentgenovou observatoří Chandra, je ale tato hvězda naopak na sklonku své hvězdné kariéry. Zřejmě právě prochází fází rudého obra a prachoplynový disk i výtrysky hmoty jsou pravděpodobně pozůstatkem bizarní kanibalské hostiny, při níž rozpínající se BP Piscium slupla buď blízkou hvězdu nebo případně gigantickou planetu blížící se hvězdné velikosti. Ať už před našima očima zaniká hvězdný partner či obří planeta, je to každopádně bouřlivé divadlo a můžeme vzít jed na to, že by nikdo z nás nechtěl být poblíž.
Proč by BP Piscium neměla být novorozenou hvězdou? Například proto, že není blízko žádné aktivní hvězdné porodnice. V sousedství nejsou ani žádné další mladé hvězdy. Ve prospěch značného stáří BP Piscium mluví i pozorovaný obsah lithia, kterého je v povrchových vrstvách BP Piscium velmi málo. Také se zdá, že gravitace povrchu hvězdy odpovídá spíše přestárlému rudému obru a ne mladičké hvězdě bez závazků. Ke všem těmto dokladům vysokého stáří BP Piscium se teď připojilo i pozorování Chandry.
Ukázalo se totiž, že BP Piscium sice vyzařuje nějaké pozorovatelné rentgenové záření, jeho intenzita je ale příliš nízká na to, aby mohlo jít o divokou mladou hvězdu. Za to ale odpovídá rentgenovému záření vyzařovanému rychle rotujícími rudými obry. Povaha rentgenového spektra podle badatelů ukazuje na to, že neposedného obra BP Piscium pohání jeho kanibalská strava.
BP Piscium je vlastně výrazně starší verzí našeho Slunce. Pozorováním této svérázné hvězdné soustavy si můžeme masochisticky připomenout, co nás tu čeká za několik miliard let. Slunce sice asi neslupne Jupitera, natož další plynné obry, gigantické nafukování rudého obra ale Sluneční soustavu samozřejmě nemine. Pokud v blízkosti BP Piscium obíhaly nějaké planety, tak už neexistují. Zároveň ale z prachu a plynu trosek místní hvězdné soustavy zformovaných do tvaru disku určitě vznikne druhá generace planet a velkolepý příběh vesmíru zase bude pokračovat dál. Spitzerův orbitální infrateleskop ostatně nedávno zachytil v disku kolem BP Piscium obří planetu, která může být pohrobkem původní hvězdné soustavy, ale také nově vzniklou planetou druhé generace. Pozorování hvězd požírajících planety či jiné hvězdy je v astronomii momentálně velkým hitem, takže se jistě brzy můžeme těšit na další podobné příběhy.
Pramen: Chandra X-ray Center News 14. 9. 2010, Astrophysical Journal Letters 719: L65-L68.