Včela medonosná se díky pilné práci vědců z National Human Genome Research Institute zařadila mezi organismy s přečteným genonem. Je to velmi významný počin na poli genetiky, protože sice známe kompletní genom octomilky, ale včela je prvním „přečetným“ představitelem tzv. eusociálního hmyzu, tedy hmyzu žijícího ve složitě organizovaných společenstvech, jejichž příslušníci se dělí do kast.  Právě genetické pozadí této organizace rozličných hmyzích společenstev bylo hlavním motivem pro „čtení“ včely. K eusociálním tvorům patří další blanokřídlí nebo všekazi a s těmi nebývá velká legrace. Například „rudí mravenci“ Solenopsis invicta obsadili jih Spojených států a odtud pronikli i na další kontinenty. Sežerou na co přijdou a navíc citelně „štípou“. Boj s nimi zatím nepřináší žádné hmatatelné výsledky. Možná najdeme slabiny této mravenčí metly právě v genech zodpovědných za složitou organizaci jejich společenstev.

Kompletní sekvence dědičné informace včely tvořená 300 miliony „písmen“ genetického kódu je umístěn na internetu a je volně dostupná. Teď v ní vědci hledají jednotlivé geny. Už v průběhu čtení byly objeveny mnohé významné geny, např. ty, které jsou u včel zodpovědné za řízení pohlaví.

 Včela medonosná vystačí s dědičnou informací, jež by se vešla do genomu člověka asi desetkrát. Včelí genom se skládá z 300 milionů písmen.