Sláva ropného úniku v Mexickém zálivu zvolna pohasíná a tak se v letní sezóně vědeckých novinek začínají vytahovat osvědčená témata, jako jsou třeba zdivočelé geneticky modifikované rostliny. Po mnoha serverech se jako požár šíří poplašná zpráva, že v USA byly poprvé nalezeny planě rostoucí geneticky modifikované rostliny. Cože se to ale za Velkou louží vlastně stalo?
Pro Evropana každodenně zpracovávaného důkladnou protigenetickou propagandou nevládních skupin i evropských úředníků bude znít asi dost zvláštně, že v Americe už dávno zvítězila geneticky upravená řepka. Pěkně to ilustruje wikipedický údaj, podle něhož představuje 80 procent řepky pěstované v klimaticky příznivé části západní Kanady geneticky modifikované typy. Jinak řečeno, GM řepka je v Americe úplně všude a není to nic divného. Zároveň každý, kdo pozná řepku, na což člověk rozhodně nemusí být tvrdě trénovaný specialista, jistě dobře ví, že řepka k smrti ráda zplaňuje. I v českých zemích velmi nadšeně a hojně lemuje snad každou silnici a chodník. Okraje cest očividně vyhovují její nátuře a zemědělci trousí její semena kudy chodí a jezdí.
Meredith Schaferovou, studentku University of Arkansas nedávno napadlo, že se s kolegy projede po celkem 5400 kilometrech silnic amerického státu Severní Dakota a prozkoumá populace řepky, které cestou najde. V pravidelných intervalech hledali populace řepky, které spolehlivě nemohli přehlédnout a na 46 procentech zastávek je opravdu nalezli. Sesbírali a nafotografovali celkem 406 rostlin ze zplanělých populací řepky, u nichž pak pomocí orientačního testu připomínajícího těhotenské testy zjišťovali, zda jsou nalezené rostliny geneticky vylepšené odolností vůči herbicidu. Vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná řepka je v USA normální a že pro řepku je normální zplaňovat, tak poměrně logicky odhalili, že 347 rostlin, čili 87 procent vzorků, podle testů vlastní buď EPSPS protein zodpovědný za toleranci ke glyfosfátu, známému jako herbicid Roundup anebo PAT protein, zajišťující odolnost vůči glufosinátu, komerčně přezdívanému LibertyLink. Ve dvou případech prý byly dokonce v jedné rostlině oba dva tyto proteiny současně, což údajně svědčí o úspěšném křížení. Ani to ale není pro řepku vůbec nic světoborného, běžné se kříží s desítkami dalších druhů brukvovitých rostlin.
Schaferová a spol. oslnili svými výsledky na prezentaci posterů 95. výročního setkání Ecological Society of America v Pittsburghu a nejrůznější spolky pomlouvající genetiku budou jejich práci jistě dlouho a hlasitě citovat při každé příležitosti. Proč by to ale mělo být zajímavé?
Odolnost vůči herbicidům je pro rostliny užitečná jedině v přítomnosti herbicidu. Na polích a kolem silnic má nějaký smysl, ale ochránci panenské přírody mohou být zcela v klidu. Odpůrci geneticky upravených rostlin odolných vůči herbicidům obvykle taktně zamlčují, že rostliny samotné se velmi nadšeně a spontánně stávají odolnými proti účinku herbicidů. Zemědělci by mohly vyprávět a věda zná četné příkladu evoluce odolnosti vůči nejrůznějším herbicidům. Čím lepší a účinnější herbicid, tím intenzivněji proti němu plevele vytvářejí rezistenci. Působí na ně totiž brutální evoluční tlak. Kdo není odolný, ten zemře v doslovném i evoluční smyslu slova. Potomstvo zanechají jenom odolné rostliny. Populace plevelů jsou vůbec nesmírně proměnlivě a schopné reagovat na nejrůznější změny prostředí. Pro jejich plevelný životní styl to je naprostá nutnost a zemědělci s tím nepochybně počítají. Boj s plevely se nedá vyhrát, příroda je vždycky hodně napřed.
Elegantní a velmi rychlý vznik odolnosti vůči Roundupu patrně zajistili i američtí bojovníci proti drogám, když v Kolumbii financovali ničení plantáží koky postřikem herbicidů. Kokoví farmáři během několika let podle všeho ze spontánně vzniklých odolných rostlin vypěstovali skvělou novou odrůdu koky jménem Boliviana Negra, které postřik Roundupem zajistí nikoliv záhubu, ale vyšší výnosy, protože na kokovém políčku zlikviduje plevele.
Kolem amerických silnic nepochybně rostou geneticky vylepšené řepky. Ale jejich odolnost vůči herbicidům není nijak výjimečná, nepřirozená nebo nebezpečná. Mediální poprask kolem nich je tudíž naprosto nepřiměřený. Genetická katastrofa ani superplevele nejsou na pořadu dne.
Pramen: University of Arkansas Newswire 6. 8. 2010, ScienceDaily 6. 8. 2010, Wikipedia (Canola, Boliviana negra).