„Kde jsou ty časy, kdy jsem míval dost dlouhé ruce na to, abych viděl pořádně na všechno, co v nich držím,“ povzdechne si s neúprosně potupujícím časem a ztrátou pružnosti oční čočky nejeden z nás.
Pokud kromě stařecké dalekozrakosti trpíme ještě krátkozrakostí, dostáváme se do vážných problémů. K brýlím na dálku, které nám dovolí na chodbě rozeznat šéfa od automatu na kávu, potřebujeme ještě brýle na blízko, s jejichž pomocí například zjistíme, že to, co jsme smetli do dlaně z desky stolu, není rozsypaná čokoládová rýže, nýbrž myší bobky. Dvoje brýle s sebou nesou dvojnásobnou šanci na jejich ztrátu. A ať děláme, co děláme, na nose máme obvykle (přinejlepším) „ty druhé“.
Ani bifokální čočky, které spojí čočku s korekcí na blízko s čočkou s korekcí na dálku, nejsou bez vady. Teď se ale blýsklo na lepší časy. Vědci objevili ideální bifokální čočku. Bohužel, zájemci ji nenajdou v prodejnách oční optiky, ale v oku larvy amerického potápníka Thermonectus marmoratus.
O přírodní bifokální čočce se dlouho spekulovalo. Podle některých vědců jí bylo vybaveno oko trilobitů. Jenže pro toto tvrzení chybí hmatatelný důkaz. Živého trilobita už nějakou dobu nikdo nezahlédl ani brýlemi s bifokálními skly. Američtí biologové nyní našli bifokální čočku v oku larvy potápníka. Oko larvy je uspořádáno velmi nestandardně. Má například dvě různé sítnice. Každá je jinak hluboko. Na jednu dopadá světlo zaostřené z jedné části bifokální čočky, druhá pak chytá ostrý obraz z druhé části čočky.
Jsou to vlastně dvě oči v jednom. Díky asymetrii čočky dochází v oku larvy potápníka k oddělení obou obrazů. To znamená, že když se larva dívá jednou částí bifokální čočky jednou sítnicí, rozostřený obraz z druhé části čočky je posunut na stranu a larvu neruší. Autoři studie zveřejněné v Current Biology věří, že se oční optici budou okem larvy potápníka inspirovat a nabídnou nám konfokální brýle revoluční konstrukce.
Video: Když se oko larvy podívá na larvu komára.