Klobásový jed botulotoxin, po celém světě důvěrně přezdívaný jako botox, je zřejmě nejúčinnějším známým jedem, a zároveň, poněkud ironicky, také jedním z nejrozšířenějších kosmetických přípravků. Bakterie rodu Clostridium, od nichž ho známe, by se jistě velmi divily, kdyby věděly, jak populární je jejich produkt mezi primáty.
Podle American Society of Plastic Surgeons se jen v roce 2007 v USA uskutečnilo 4,6 milionu procedur s injekcemi Botoxu, jejichž cílem bylo především vyhlazení vrásek. Aplikovaný Botox paralyzuje obličejové svaly a výsledkem celé tortury bývá vyhlazení obličeje dobu zhruba tří až šesti měsíců. Nic ale není zadarmo, za krásu se po nasazení Botoxu obvykle platí utlumením výrazu tváře a poněkud strnulým až zmraženým vzezřením.
To ale asi není všechno. Joshua Davis z New York’s Barnacle College a jeho spolupracovníci odhalili, že paralyzování obličejových svalů injekcemi Botoxu zřejmě narušuje komunikaci mozku a obličeje při vnímání emocí. Nepohyblivé obličejové svaly totiž mozku podle všeho neposkytují dostatečnou zpětnou vazbu. Pracují přitom s Hypotézou obličejové zpětné vazby (Facial Feedback Hypothesis), podle níž by reálné výrazy tváře měly ovlivňovat intenzitu vnímání emocí.
Badatelé studovali pokusné osoby procházející botoxovou kůrou, kterým vždy před a po injekcích Botoxu pouštěli různě emočně zabarvená videa. Jako kontrolní skupina posloužily osoby, kterým byl napíchán Restylan, což je v podstatě kyselina hyaluronová, používaná k celé řadě kosmetických zákroků a především ke slavnému zvětšování rtů. Klíčový rozdíl mezi injekcemi Botoxu a Restylanu tkví v tom, že Restylan funguje jenom jako plnidlo a nijak neomezuje pohyblivost svalů.
Výsledky byly dost nekompromisní. Lidem na Botoxu v porovnání s uživateli Restylanu po injekcích prokazatelně klesala intenzita prožitku emocí. Zvláště nápadné to bylo v případě reakce na mírně pozitivní videa, která nechala botoxovou skupinu poměrně chladnou.
Podle Davise a spol. se tak potvrdilo, že zpětná vazba s obličejem sice není nezbytná pro vnímání emocí, ale v některých situacích zřejmě hraje důležitou roli. Myšlenka, že výraz tváře ovlivňuje emoce, je stará vlastně už přes 100 let. Většinou šlo ale jenom o obecné povídačky. Jak se zdá, tak použití Botoxu vyrábí zástupy „ledových“ krásek, které jsou sice hladké, ale dění v okolním prostoru je nechává chladnými.
Výzkum emocí patří mezi minová pole soudobé psychologie, kde je opatrnost vždy na místě. Výsledky Davise a spol. jsou nepochybně zajímavé, nebude ale na škodu brát je s rozumným nadhledem. Jejich experiment by si zasloužil propracovanější scénář – například vzhled tváře a emoce dotyčné osoby určitě nejsou nezávislé entity a změna vzhledu nepochybně sama o sobě ovlivní emoční pochody. Málokomu je úplně jedno, jak vypadá. Na druhou stranu bude velmi zajímavé sledovat reakce kosmetického byznysu, pro který je Botox zázračným strojkem na peníze. Jak by se ujala reklamní kampaň o Botoxu, který skryje nejen vrásky, ale i nežádoucí emoce?
Pramen: Emotion 10: 433-440.Wikipedia (Botulinum toxin).
