Biopotraviny jsou všude. Útočí na bezbranné zákazníky v obchodech a ve všech myslitelných médiích s tvrzením, že jsou o hodně lepší a zdravější, než běžné zemědělské produkty. Spotřebitel snadno získá dojem, že konzumací biopotravin získá nesmrtelnost nebo přinejmenším něco velice podobného a že tudíž může s lehkým srdcem sáhnout hlouběji do peněženky, ke které nejsou biopotraviny příliš přátelské. Kdo by šetřil, když jde o zdraví a dokonce o život? Lidé mají většinou jasno. Co ale na kouzlo biopotravin říkají jiní živočichové?
Badatelka Ailsa McKenzie z Newcastle University zjišťovala názory na bioprodukty mezi drobným zahradním ptactvem. Výsledky zajímavého výzkumu jejího týmu nedávno publikoval časopis Journal of the Science of Food and Agriculture. Badatelé nejprve ve více než 30 různých zahradách severní Anglie rozmístili stanoviště s krmítky. Na každém stanovišti připravili krmítka s pšenicí vybrané odrůdy, vždy vypěstované buď klasickým chemicko-technologickým zemědělstvím nebo úzkostlivými postupy organického hospodaření. Poté v průběhu šesti zimních týdnů pečlivě sledovali chování divoce žijících zahradních ptáků a monitorovali jejich návštěvy na krmítkách s oběma typy experimentálního zrní. Pro jistotu ještě po třech týdnech, čili v půlce experimentu, prohodili umístění krmítek na každém stanovišti. Celý experiment nakonec ještě jednou zopakovali následující zimu.
Pokus newcastleovského týmu nakonec skončil skoro tak velkým překvapením, jako letošní volby do Poslanecké sněmovny České republiky. Zahradní ptactvo dalo velmi silně a jednoznačně přednost zrní vypěstovanému běžným zemědělstvím. Jejich volba se potvrdila i po výměně krmítek. Sledovaní ptáci si po chvilkovém zklamání těsně po výměně krmítek opět našli normální pšenici. Po následující zimě už nebylo pochyb. Když mají divoce žijící ptáci na výběr mezi klasickou pšenicí a biopšenicí, neomylně si vybírají produkty obyčejného zemědělství. Je zajímavé, že v dřívějších experimentech stejným způsobem volili i laboratorní kanáři.
Detailní analýzy použitého zrní ukázaly, že běžná pšenice obsahuje v průměru o 10 procent více proteinů. To je podle všeho pro ptáky zásadní. Jiné vlastnosti zrní, jako zjištěný obsah mykotoxinů nebo pesticidů, velikost zrní, jeho energetický obsah a řada dalších, podle autorů studie překvapivou volbu zahradních ptáků nevysvětlují. Vyšší obsah proteinů u běžných potravin vůči srovnatelným bioproduktů je přitom velmi běžný. Podle McKenziové obsahují běžné zemědělské plodiny více proteinů především díky anorganickým dusíkatým hnojivům, kterým se organické zemědělství vyhýbá jako čert kříži. Dogma organického zemědělství praví, že běžné hospodaření velmi omezuje nabídku semen pro ptáky, především kvůli pesticidům. Jak se ale zdá, samotní ptáci na to mají poněkud komplikovanější názor.
Tlak bioproduktů na zákazníky je vskutku strašlivý. Ten, kdo touží být cool a přitom neholduje biopotravinám, to nemá zrovna jednoduché. Globální poptávka po biopotravinách se zvyšuje zhruba o 4 miliardy dolarů za bioprodukty ročně. Zároveň s expanzí biozemědělství ale stále sílí debata o smysluplnosti šílení po biopotravinách. Studii McKenziové a spol. je samozřejmě potřeba brát s nadhledem, ptáci se bezpochyby nerozhodují přísně racionálně a v jejich volbě jistě hrají roli všelijaké faktory. Přesto je ale výzkum potravních zvyků zahradních ptáků pozoruhodným příspěvkem do pranice kolem biopotravin. Jak se zdá, popularita není všechno.
Prameny:
Newcastle University, Journal of the Science of Food and Agriculture online.