V pátek 4. června, po 20:45 středoevropského letního času, obletěla celý svět zpráva o naprosto úspěšném prvním startu privátní nosné rakety Falcon 9 od Space Exploration Technologies Corporation, zkráceně SpaceX.
Padesátimetrová raketa s maketou kosmické lodi Dragon se krátce po nervy drásajícím přerušení odpočítávání kvůli chybě čidla těsně před startem nakonec bez problémů vznesla z modernizované floridské odpalovací rampy Cape Canaveral Air Force Station Space Launch Complex 40. Po 9 minutách a 38 vteřinách letu se maketa Dragonu po oddělení prvního a druhého stupně Falconu 9 spokojeně uvelebila na oběžné dráze, přibližně 250 kilometrů nad zemským povrchem.
Je to bezpochyby fantastický úspěch. Samotný zakladatel společnosti SpaceX, snílek a filantrop Elon Musk viděl šance na úspěch vůbec prvního pokusu o start svého Falconu 9 kolem 75 procent. První testy velké nosné rakety obvykle nekončí zcela podle předpokladů. Falcon 9 to ale očividně dokázal. Na YouTube jsou už k vidění videa jásajících zaměstnanců další Muskovy společnosti Tesla Motors a jejich nadšení se nakažlivě šíří světovou sítí.
Radost akcionářů SpaceX i fanoušků kosmických letů je o to větší, že první ostrý start Falconu 9 provázela celá řada nepříjemných odkladů. Původně byl naplánován na 29. listopadu 2009. Tehdy se ale neuskutečnil a od té doby byl postupně přesouván na 9. února, 3. března, 8. března, 22. března, 12. dubna, 16. května, 23. května a také 27. května 2010. V takové situaci asi jenom málokdo čekal, že první let Sokola 9 proběhne tak hladce.
Dvoustupňovou nosnou raketu Falcon 9 pohánějí raketové motory Merlin 1C na raketový petrolej RP-1 a tekutý kyslík. V prvním stupni jich je 9, druhý stupeň s nákladem pak pohání už jenom jediný. Tyto motory byly společností SpaceX velmi lstivě vyvinuty tak, aby je bylo možné vyzvednout z moře a poté znovu použít ke startu další nosné rakety, což pochopitelně příjemně snižuje cenu za přepravu nákladu na oběžnou dráhu, která se v současné době rovná zhruba polovině ceny u státní konkurence. Raketa Falcon 9 ho přitom ve své základní verzi dopraví na nízkou oběžnou dráhu 10,5 tuny v ceně přibližně 27 miliónů dolarů za let a na geostacionární oběžnou dráhu 4, 5 tuny.
Společnosti SpaceX a Orbital Sciences mají s NASA od 23. prosince 2008 podepsané kontrakty v rámci projektu Commercial Orbital Transportation Services. Ten by měl NASA zachránit před naprostou potupou a závislostí na cizích nosných raketách při letech na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Pokud vše půjde podle plánu a při společnosti SpaceX zůstane kosmická štěstěna, tak by v blízké době měly následovat další testovací lety. V rámci letu Demo flight 1 by měl Falcon 9 vynést 2 maličké satelity třídy typu CubeSat, během letu demo flight 2 by se měla kosmická loď Dragon spojit s dříve odpojeným 2. stupněm nosné rakety Falcon 9 a při letu Demo flight se v případě úspěchu kosmická loď Dragon cvičně spojí s ISS. Pak už by nemělo nic bránit komerčnímu využití nosné rakety Falcon 9 a kosmické lodi Dragon, jako dopravního prostředku pro astronauty a zboží při cestě na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Obama si může mnout ruce, protože nečekaný úspěch prvního letu Falconu 9 do jisté míry ospravedlňuje jeho často kritizované spolehnutí se na soukromé společnosti provozující kosmické lety. Je potěšující, že privátní nosná raketa Falcon 9 je svými parametry vcelku srovnatelná se státními těžkými nosnými raketami, jako jsou například Titan IIIC, Ariane 5, H-IIA, Atlas V, Chang Zheng 5, Proton nebo GSLV III. Nezbývá, než se připojit k celosvětovým přípitkům pro SpaceX. Oproti původním skeptickým předpokladům mají soukromé nosné rakety zřejmě poměrně spokojenou budoucnost.
Prameny: NewsDaily 4.6. 2004, Wikipedia (Falcon 9).