Ve druhohorách žili kromě dinosaurů také obří a bizarní krokodýli, ryby, žáby nebo třeba želvy. Právě u želv, jejichž nejstarší fosílie jsou známé již z triasových vrstev o stáří asi 220 milionů let, se nyní zastavíme. Ta nejspíš vůbec největší dosud známá želva totiž žila ve stejné době jako jedni z posledních svrchnokřídových dinosaurů souvrství Dinosaur Park až Hell Creek. Byla pojmenována Archelon (z řečtiny "vládnoucí želva") a tomuto názvu alespoň v rámci tělesné velikosti skutečně plně dostála.
První exemplář této obří želvy (YPM 3000, dnes v Yale Peabody Museum) byl objeven na území Jižní Dakoty v roce 1895 a popsán paleontologem G. R. Wielandem o rok později pod názvem Archelon ischyros.
Později byly fosílie archelona objeveny také na území dalších amerických států, zejména Wyomingu a na územích dříve zaplavených vodami ohromného vnitrokontinentálního moře Western Interior Seaway. To se v období svrchní křídy rozkládalo na velké ploše severoamerického subkontinentu a z části ho rozdělovalo v severojižním směru. Obří želvy archeloni a poněkud menší protostegy pomalu brázdily moře poblíž jeho hladiny a pátraly zde po rozmanité potravě. Archelon žil asi před 75 až 65 miliony let, mohl se tedy dožít samotného konce druhohor spolu s tak populárními dinosaury, jako byl Tyrannosaurus nebo Triceratops.
Rozměry těchto dávných mořských želv jsou skutečně impozantní. Největší známý exemplář byl objeven v 70. letech minulého století na území Jižní Dakoty. Zaživa měřil na délku přes 4 metry a rozpětí mezi ploutvemi dosahovalo téměř 4,9 metru (podle různých údajů 484-487 cm). Hmotnost je vzhledem k odlehčenému krunýři odhadována poměrně nízko – asi na 2,2 metrické tuny. Archelon tedy dosahoval velikosti menší dodávky. Ze současných želv se mu nejvíce blíží vzdáleně příbuzná a ekologicky velmi podobná kožatka velká (Dermochelys coriacea), běžně dosahující délky až 2 metrů a hmotnosti asi do 700 kilogramů (rekordní jedinec byl dlouhý přes 3 metry a vážil asi 916 kg). Ještě masivnější byla největší historicky známá suchozemská želva Meiolania, obývající ještě před 2000 lety Novou Kaledonii a dříve také Austrálii. Při délce přes 2,5 metru a tunové hmotnosti jde nejspíš o druhou největší známou želvu v geologické historii. Aby byl výčet úplný, doplňme ještě údaje o největší současné suchozemské želvě – želva obrovská (Geochelone gigantea) může mít krunýř delší než 130 cm a vážit přes 360 kilogramů.
Archelon byl zřejmě pomalým plavcem, který se živil nepochybně různými typy potravy, od drobných bezobratlých až po tuhé vodní rostliny. Častou kořistí snad mohli být také pelagičtí hlavonožci, např. olihně. K mechanickému zpracování potravy želvě sloužil mohutný zahnutý zobák. Čelisti byly relativně úzké, ale zřejmě schopné silného stisku. To byla ostatně jediná aktivní obrana želvy při napadení, jelikož nemohla plně zatáhnout hlavu ani dlouhé ploutve pod krunýř.
Nebezpečí pro ni mohli představovat žraloci nebo velcí mořští plazi, zejména pak různí mosasauři. Archeloni se nejspíš zdržovali u hladiny, mohli však také odpočívat blízko dna v místě menších hloubek a svá kožnatá vejce zřejmě zahrabávali do písku na plážích, stejně jako jejich dnešní příbuzné. Krunýř nebyl plný, představoval spíše jakýsi kosterní rám, pokrytý tuhou kůží nebo snad tenkou kostí. Je velmi pravděpodobné, že se tyto obří želvy dožívaly věku vyššího než sto let, v tomto případě jde však o pouhé spekulace.
Přestože druhohorní éra, trvající asi 186 milionů let, byla svědkem vzniku a vývoje nesčetného množství skupin obratlovců, jsou to právě obří živočichové jako archelon, kteří již po dvě století jitří představivost člověka. Je jistě velká škoda, že tyto dávno vyhynulé tvory nikdy nespatříme živé. O to větší je však škoda, že také současné zástupce a příbuzné fascinujících pravěkých tvorů čím dál více odsouváme na červenou listinu ohrožených druhů. To už by byl ale jiný příběh.
Prameny:
https://en.wikipedia.org/wiki/Archelon_ischyros
https://www.bbc.co.uk/science/seamonsters/factfiles/archelon.shtml?img1
https://www.uhaul.com/supergraphics/states/south_dakota/turtle/archelon.html
Stránky autora: Dinosauria