Mezi otřepanými hláškami poplašeného klimatického mainstreamu nelze přehlédnout tvrzení, že globální oteplení přivede mezi slušné občany rozvinutého světa malárii.
Modeláři znovu a znovu předpovídají, že teplejší svět povede k rozšíření malarických plasmodií. Vycházejí přitom z představy, že teplota prostředí ovlivňuje klíčové okamžiky vývojového cyklu krevsajících komárů přenášejících malárii i vývoj samotných prvoků. V každou chvíli je na této planetě v přímém ohrožení nákazou malárií zhruba 5,5 miliardy lidí, 350-500 miliónů je nakaženo a každoročně 1 až 3 milióny lidí malárii podlehne, většinou malé děti a těhotné ženy v subsaharské Africe. Globální oteplení by mělo tyto čísla zvýšit, není to děsivé?
Jak je to ale ve skutečnosti? Pokud by se v budoucnu čistě náhodou opravdu oteplilo, není vyloučeno, že se mapa malárie oproti dnešnímu opravdu mírně změní. V některých oblastech ustoupí, protože komárům nevyhovují příliš vysoké teploty, jinde se objeví o něco častěji. Vzhledem k bohatým zkušenostem s historií malárie, která se dotýká i takzvaně rozvinutých zemí, si ale můžeme být jisti, že klima není klíčovým faktorem v šíření či ústupu malárie. Lomborg a další nezakomplexovaní komentátoři o tom píší již dlouhé roky, v době horkého šílenství jim ale jen málokdo dopřeje sluchu. Přitom je to úplně prosté. Například v Nizozemsku proběhla poslední epidemie malárie v letech 1943-1946. Podle údajů z USA trpělo v roce 1933 malárií 30 procent obyvatel údolí řeky Tennessee. V Anglii minulých století byla malárie notoricky známou záležitostí. Dokladů je spousta – od osmi zmínek o malárii u Shakespeara, po detailní údaje úmrtnosti na malárii ze 43 hrabství Anglie a Walesu na přelomu 19. a 20. století. Během chladné Malé doby ledové, kdy bylo nepochybně výrazně chladněji, než dnes, panovala malárie na většině území Evropy. Naši předci to zažili na vlastní kůži a my dnes bohužel máme sklon rychle zapomínat, zvlášť když se nám něco nehodí do krámu.
Z vývoje situace kolem malárie jasně plyne, že se nám v rozvinutých zemích povedlo zlomit malárii vaz během zhruba 150 let, kdy se svět shodou okolností neustále oteploval. Nelze než souhlasit s Lomborgem, že teplota má nepochybně na malárii jistý vliv, ale kritickou roli sehrály úplně jiné faktory, totiž zlepšení kvality života populace, omezení chudoby, rozšíření zdravotní péče, dostupnost chininu, vysoušení bažin a likvidace komárů pomocí DDT.
K velmi podobné závěru dospěla i nová studie, z velké části financovaná Wellcome Trust, nezávislou britskou společností velkoryse podporující výzkum vedoucí ke zlepšení lidského zdraví. Pete Gething z University of Oxford a jeho kolegové z mnohonárodnostního týmu projektu MAP (Malaria Atlas Project) detailně zmapovali současnou situaci malárie v celosvětovém měřítku a srovnali ji s historickými rekonstrukcemi šíření a také ústupu malárie. Pozornost věnovali především vývoji promořenosti malárií od roku 1900, kdy byla malárie podle většiny odborníků nejrozšířenější ve známé historii.
A jak to dopadlo? Badatelé souhlasí s tím, že malárii není klima úplně lhostejné. Je prý ale zcela jasné, že teplota není v příběhu malárie to hlavní. Gething a spol. porovnali odhady nárůstu počtu případů malárie od klimatických modelářů s mírou reálného poklesu výskytu malárie během 20. století. Podařilo se jim dokonce prokázat, že v této době poklesla intenzita přenosu malárie i v zatracovaných tropických oblastech.
Nakonec dospěli k poměrně razantnímu závěru, že případné promyšlené zásahy proti malárii, zahrnující sítě proti komárům napuštěné insekticidem či moderní antimalarické léky, ve svém důsledku minimálně desetkrát převýší veškeré efekty případných změn klimatu.
Simon Hay z oxfordské skupiny projektu MAP vnímá malárii jako obrovský zdravotní problém dnešního světa a současně jako velikou výzvu. Mezinárodní společenství má totiž výtečnou příležitost do značné míry vyřešit malárii s již existujícími a vyzkoušenými technologiemi. Stačí jen chtít. Zároveň je velkým nešvarem současnosti svádění všech nezdarů a protivenství na globální oteplování. Podle Haye a dalších by ale bylo velice obtížné a zároveň trapné shazovat případné neúspěchy v boji s malárii na klima. Plasmodií se podle všeho, na rozdíl od lidské hlouposti, nemusíme tolik bát.
Prameny: Malaria Atlas Project, Nature 465: 342-345, Lomborg – Zchlaďte hlavy, Wikipedia (Malaria, Wellcome Trust).