Zrcadlení je mechanismus, pomocí kterého dokážeme „přečíst“ pocity jiných lidí a který nám umožňuje být empatičtí. Jde při něm také o vnímání grimas a o potěšení z úsměvu. Zatím to vše mělo jeden problém - důkaz existence takových buněk u lidí scházel. Pouze na základě nepřímých důkazů jsme tušili, že takové buňky existují. Itzhak Fried se svými kolegy z University of California nyní takový důkaz zveřejnili.
V březnovém čísle časopisu Current Biology se objevil článek v němž se o záznamu aktivity takových buněk hovoří. Jde o skupiny buněk v motorické oblasti mozku, tedy tam, kde se přítomnost těchto neuronů předpokládala. Kromě toho se v práci uvádí, že jsou v místech, kde se zpracovávají vizuální vjemy a dokonce v oblasti mající na starosti naší paměť.
Vědci vytvořili hypotézu, že pokles aktivity buněk v době kdy nějakou akci pozorujeme, by mohl pozorovateli překážet v tom, aby automaticky vykonával totéž. Možná nám pomáhají rozlišovat akce jiných od našich vlastních. K pochopení efektu zrcadlení vědci provedli pokus při němž snímali údaje přímo z mozku. Šlo o těžké epileptiky, u kterých lékaři zvažovali, zda přikročí k chirurgické léčbě. Ohniska záchvatů lokalizovali pomocí tenkých drátků, kterými pacientům propichovali mozek. Zavádění těchto sond sloužilo primárně výhradně jen k léčbě. Pro účely výzkumu vědci využili snímaná data pouze po předchozím souhlasu pacientů. Do pokusu se zapojilo celkem 21. Připravovali jim různé situace. Při jedné jim dali na klín notebook a nechali je dívat se na různé akční situace. Pak následovala část, při které pacienti dostali za úkol vykonat to, co se na obrazovce zobrazilo ve formě slova (nebo několika slov). Jako kontrola se jim promítala tatáž slova, ale vyšetřovaní byli tentokrát požádáni, aby na psané pokyny nic neprováděli.
Z vyhodnocených dat bylo zřejmé, že i jednotlivé neurony v daných oblastech vykazovaly nejvyšší aktivitu v obou sledovaných případech - jak při vlastním provádění akce, tak při pouhém přečtení pokynu k jeho provedení. Zrcadlové neurony se vyskytovaly v čelní ale také spánkové oblasti mozkové kůry. Z toho vyplývá, že se nám děje „zrcadlí“ na úrovni jednotlivých neuronů ve dvou nervových systémech. To je nový poznatek, který dosud nikdo nezaznamenal, a dokonce ani u opic ne.
Neurochirurg Itzhak Fried snímáním aktivity mozku zjišťuje, zda se pacientce vybavují vzpomínky. Video je ve vysokém rozlišení a v nízkém.
Pokus ukázal, že tento typ buněk máme na vícero místech, než jsme předpokládali. A protože jde o oblasti, které mají na starosti různé funkce (čelní část se nám stará o koordinaci pohybu a temenní zase o paměť), tak z toho lze vyvodit závěr, že nám tento typ neuronů poskytuje komplexní zrcadlový obraz akcí prováděných jinými osobami. To vše díky tomu, že neurony vysílají signály jak v případě reálné akce, tak při pouhém jejím pozorování. Jde zřejmě o mechanismus, který nás automaticky informuje o emocích jiných a dovoluje nám předvídat jejich reakce a záměry. Poruchy v „zrcadlení“ zřejmě stojí za autismem, neschopností napodobovat a vcítit se do pocitů druhých a špatnou verbální a neverbální komunikací.
Pramen: University of California - Los Angeles
<