Už asi není žádným tajemstvím, že se americký kosmický program dirigovaný NASA dostal po ztrátě podpory Bílého domu do slepé uličky. Budoucnost pilotovaných i robotických kosmických letů je ve hvězdách. Je smutné sledovat nedávnou světovou jedničku v průzkumu vesmíru, která od letošního roku nebude mít kosmickou loď schopnou dopravit astronauty ani k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Víra v soukromý sektor kosmické dopravy je sice chvályhodná, ale zatím bohužel velmi nereálná. NASA se bude doprošovat u Rusů a spoléhat na nadstandardně vřelé vztahy s nevyzpytatelnou asijskou mocností, které pochopitelně nikdo dlouhodobě nezaručí.
Není divu, že se NASA snaží otevírat veřejnosti, což občas přinese velmi zajímavé projekty. V posledních měsících zaujal například program HiWish, v jehož rámci si mohou volně registrovaní uživatelé vybrat oblast povrchu Marsu, na kterou se zacílí pozorné oko kamery HiRISE (zkráceno z High Resolution Imaging Science Experiment) od společnosti Ball Aerospace & Technologies Corp. sídlící ve městě Boulder, Colorado. HiRISE je jedním ze šesti vědeckých zařízení na palubě planetární sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která od roku 2006 krouží kolem Marsu. Jde o kameru pořizující barevné fotky povrchu Marsu ve viditelné oblasti spektra s velice slušným rozlišením 30-60 cm na 1 pixel snímku, díky němuž dovede rozumě rozeznat objekty o velikosti kolem 1 metru. Klíčovým prvkem HiRISE je půlmetrový teleskop, vůbec největší ze všech teleskopů na palubě sond vyslaných do hlubin vesmíru.
HiRISE se údajně v NASA přezdívá „lidový dalekohled“, právě kvůli programu HiWish, který na HiRISE běží od ledna 2010. Za tu dobu nadšení fandové průzkumu Marsu poslali NASA přes 1000 tipů na místa povrchu Marsu, která by měl HiRISE detailně vyfotit. Během posledních dnů NASA zveřejnila prvních osm fotografií programu HiWish a lze očekávat, že se jich brzy objeví mnohem víc. V době strádání výzkumu vesmíru to je skvělý trik, jak zaujmout veřejnost a média a to se rozhodně počítá. Vědci se oprávněně rozplývají nad tím, jak HiWish a podobné programy dovedou přitáhnout mladou generaci k vědecké kariéře, což je celosvětově velmi žádoucí.
Vlastně to není poprvé, co sondy kroužící kolem Marsu spolupracovaly s veřejností. Samotný HiRISE na palubě MRO od roku 2006 uskutečnil cca 13 tisíc pozorování povrchu Marsu, včetně oblastí vybraných studenty v programu NASA Quest. I tak ale HiRISE zachytil jenom pouhé procento povrchu Rudé planety.
Veřejnost měla možnost vybírat cíle pozorování i pro sondu Mars Global Surveyor, která mezi lety 2003 a 2006 na Marsu vyfotila celkem 1086 míst. Program umožňující výběr zajímavých míst na povrchu Marsu běží dokonce i na třetí sondě NASA obíhající kolem Marsu. Mars Odyssey od roku 2009 vyfotografovala zhruba 500 míst na Marsu, které byly vybrány z celkem 1400 tipů veřejnosti.
Šéf projektu HiRISE Alfred McEwen doufá, že lidé uvítají možnost podílet se na průzkumu cizího světa a že se díky programům jako HiWish podaří získat přízeň veřejnosti. Vědci prý uvítají čerstvé názory a nové úhly pohledu, které by mohly přispět k zajímavým objevům. Fotky z HiRISE jsou úžasné a zároveň strašlivě deprimující. Máme ohromný nový svět skoro na dosah ruky, doslova na talíři, můžeme si vyfotit každý jeho detail a přitom je tak zoufale nedosažitelný. Při pohledu na marťanské krajinky vyfocené HiRISE snad každého napadne, jaké by to tam asi bylo. Pustý Mars by potěšil milovníky bizarních krajin i kalkulující ekonomy. Ohromné plochy volného prostoru, spousty surovin a nikde žádní aktivisté poutající se k bagrům. Kolumba to tak nebolelo, protože plul do neznáma a neviděl, kam se nikdy nedostane.
| Prameny: Mars Reconnaissance Orbiter Mission, ScienceDaily 3.4. 2010, Wikipedia (HiRISE) | Katalog: https://www.uahirise.org/katalogos.php | Projekt HiWish sídlí zde: https://www.uahirise.org/hiwish/ |
