Evropská kuchyně
Před pěti měsíci archeologové, nedaleko Thetfordu ve východní Anglii, nalezli zbytky srstnatých nosorožců, soba a mamutů. V těsné blízkosti těchto kostí bylo několik ručních seker, o nichž se soudí, že sloužily k porcování zvířat. Protože blízko nálezu jsou jezírka, která mohla sloužit zvířatům jako napajedla, je nález považován za první důkaz toho, že neandrtálci zde lovili mamuty. O masitém jídelníčku neandrtálců se již dříve nepochybovalo, ale dosud panovaly pochybnosti, zda sami také tak velká zvířata lovili. Důkaz totiž chyběl. Popsaný nález pravěké kuchyně, nebo snad přesněji - jatek, tuto teorii ale potvrdil.

V blízkosti kostí z mamuta se našly ruční sekery a nástroje na porcování masa.

Předpokládá se, že evropské naleziště poskytne i mnoho dalších  informací o záhadném druhu, který vymřel za podivných okolností zhruba před 22 000 lety, a jehož zmizení se dává do souvislosti s kolonizací Evropy rozumově mnohem lépe vybaveným druhem přišlým z Afriky - Homo sapiens.

 Africká kuchyně
Zatímco popsaný poslední velký evropský objev spadá do období doby ledové, tedy do doby před 30 000 lety, nález z Etiopie pochází z období před 2,6 až 2,5 milionů let! Také zde se nalezly rozlámané zvířecí kosti a  ostrý nástroj, o němž se soudí, že sloužil k porcování zvířecích těl. Nově nalezené místo, kde se  připravovala potrava, se nachází v lokalitě Gona, která se nachází v údolí řeky Awash, poblíž moře. Údolí Awash je na nálezy bohaté. Již dříve zde byly objeveny pozůstatky nejstarších lidských bytostí. Proto je tato oblast také považována za možnou kolébku hominidů.

Nalezené kamenné nástroje byly připravovány roztloukáním valounů a je na nich patrno, že ten kdo to prováděl tak činil s rozmyslem aby vznikaly ostré, tenké, nožům podobné úlomky. Z nalezených zbytků kostí se výzkumníkům  podařilo dát do souvislostí s určitým zvířecím druhem pouze jednu. Jedná se o hlezenní kost savce náležejícího do rodiny koní, oslů, zeber ale také dalších dnes již vyhynulých zvířat. Z období časného vzniku hominidů se zde nedochovaly žádné doklady o stavbách. Má se ale zato, že jídlo si připravovali venku, blízko zdroje vody. Jeví se to tak, že zkoumaná lokalita se tehdy nacházela těsně u břehu řeky. Toto místo si naši předci zřejmě oblíbili. Nachází se zde totiž v hojné míře neopracovaný materiál k výrobě kamenných nástrojů. Byl zde také dostatek vody i stínu ze stromů. Místo ve svahu bylo ochranou před predátory.

Největší zásluhu na objevu má Michael Rogers, profesor antropologie na Southern Connecticut State University. V jednom z posledních čísel časopisu The Journal of Human Evolution popsal, jak kopali  na úbočí pokrytém značným množstvím vulkanického materiálu, jehož stáří stanovili na 2,52 milionů let. Vyjádřil se, že Gona byla tímto materiálem „zatavena“ a právě to jí uchovalo, bez většího poškození, až do dnešních dnů.

Tento etiopský nástroj nalezený v lokalitě Gona má  broušené ostří a byl pravděpodobně používán k odřezávání masa ukládaného do podzemního skladu. Nebo také na porcování syrového masa. (Reuters/Ho)

V okolí se našlo více než 3000 výtvorů. V těsném sousedství (lokalita Hadar),  byla nalezena nejslavnější fosilie hominida nazývaná „Lucy“. Ta zde byla objevena již v roce 1974.

Na zbytcích kostí ze sousední lokality (byly nalezeny již dříve a pochází ze střední části údolí řeky  Awash) je patrné, že naši předkové ohlodávali kosti za pomoci ostrých kamenů. Toto jsou nejstarší dochované nálezy kostí tura, na němž se zachovaly rýhy po úderech kamennými nástroji, když se pralidé v době pozdního pliocénu snažili dostat k morku uvnitř duté kosti.