Studiem rychle se měnícího genu cytochromoxidázy I u tropických motýlů žijících na 75 000 kilometrů čtverečních deštného lesa na Papui-Nové Guineji (tedy na ploše velikosti České republiky) se ukázalo, že populace jenom asi čtvrtiny druhů jsou geneticky uniformní v celé studované oblasti, neboť jednotliví motýli se v nich dostatečně často přesunují z místa na místo i mezi různými živnými rostlinami. Asi 15% druhů je naopak usedlých, takže jejich populace z jednotlivých pralesních oblastí se geneticky odlišují, zatímco u dalších 20% druhů se jednotlivé populace liší nikoli mezi zeměpisnými lokalitami, ale podle toho, na jakém druhu rostliny se živí. A konečně populace 20% druhů vykazují rozdíly jak podle lokality, tak i živné rostliny, zatímco zbývající asi pětina druhů vyžaduje pro konečné zařazení další výzkum. Tyto výsledky poukazují k mechanismům vzniku nových druhů, jenž se může odehrávat postupným rozrůzňováním populací nejen mezi zeměpisnými oblastmi, ale i živnými rostlinami. Jednotlivé druhy motýlů se ovšem velmi liší rychlostí s jakou tato diferenciace mezi populacemi probíhá. Analogická studie na lidských populacích by například zkoumala, zda se od sebe geneticky liší nejen Češi a Moravané, ale také třeba konzumenti piva a vína. To, na rozdíl od poměrů u novoguinejských motýlů, zatím známo není. Studie byla publikována tento měsíc v Proceedings of the National Academy of Sciences.
Citace:
Craft, K. J., Pauls, S. U., Darrow, K., Miller, S. E., Hebert, P. N. D., Helgen, L., Novotny, V., and Weiblen, G. D. (2010) Population genetic differentiation of New Guinea lowland rainforest Lepidoptera. PNAS early on-line publication https://www.pnas.org/content/early/2010/03/01/0913084107.abstract
Vojtěch Novotný není na Oslu zmiňován poprvé. O výsledcích zveřejněných v Science Online 13. july 2006jsme referovali v článku: Proč je v tropech tak moc herbivorního hmyzu.
O rok později jsme psali o výsledcích publikovaných v Nature a o tom, jak představa o vysoké pestrosti nížinných tropických pralesů, kde se druhové složení fauny mění pomalu s každým dalším krokem, vzala díky výzkumu českých vědců za své.
Tentokrát jde o výsledky, které přináší březnové číslo PNAS.
Blahopřejeme a doufáme, že brzo budeme moci referovat podrobněji.