Technika snímání otisků prstů už dlouho nepatří mezi převratné policejní metody. Americká FBI s nimi začala systematicky pracovat již v roce1924 a shromáždila jejich největší sbírku. Zhruba před sedmi lety FBI zveřejnila, že otisky digitalizuje, neboť jich v té době jich vlastnila již 200 milionů a zabíraly v budově Edgara Hoovera prostory s plochou 4000 metrů čtverečních. Dokonce i v digitalizované formě toto množství představuje úctyhodných 2000 terabytů obrázků.

I přes zavádění nových metod identifikace jedince, jakými je například  analýza DNA, otisky prstů nebo dlaní jsou dodnes řazeny k nejdůležitějším metodám, kterými lze identifikovat jednotlivce.  DNA analýzu lze totiž provést pouze pokud na místě činu zůstanou stopy krve, chlupů s cibulkami, spermií apod. Mnohem častěji však objasňování trestných činů závisí na úspěšnosti sejmutí otisků prstů z povrchu předmětů, kterých se kriminálník dotknul.
Pro zviditelnění otisků  se tradičně používá  jemný prášek z oxidů titanu nebo hliníku. Částečky oxidů se přilepí na vlhká a mastná místa, která zůstávají jako otisk papil prstů při jejich kontaktu s hladkým předmětem a zviditelní charakteristické individuální kresby kožních papil. Metoda je jednoduchá, rychlá a levná. Bohužel se přibližně 10% otisků zničí, jakmile je přebytek prášku ze sledované plochy odstraňován. Problémy při snímání otisků se také prohlubují s jejich postupujícím stářím, neboť čím jsou starší, tím více ztrácejí na lepivosti a prachové částečky na nich přestávají ulpívat. Největším problémem ale je, že otisky nelze sejmout z hrubých materiálů. Látky jako cihly byly dosud považovány pro získání otisků jako nevhodné.

Výzkumníci nyní připravili spreje s látkou jodid-benzoflavon  a ruthenium tetroxid, které umožňují sejmout otisky i z těchto povrchů. Použití sprejů je jednoduché a lze s nimi rychle ošetřit i velké plochy. Spreje ale není výhodné používat na všechny druhy předmětů. Na většinu látek jako jsou sklo, laminované povrchy, lakované dřevo apod., zůstává nadále vhodnější používat jemných prášků.  Spreje zase dávají lepší výsledky na porézních a na měkkých materiálech jako jsou dřevo, papírové tapety, cihly, nebo měkké vinylové plasty. Největším příslibem zavedení nové techniky snímání otisků pomocí sprejů je v tom, že s jejich pomocí lze získat použitelné otisky i z tak porézních materiálů, jakými jsou zmíněné cihly, nebo dokonce i kameny. Jejich nevýhodou je, že jsou pro vyšetřovatele zdravotně rizikovější, než klasické prášky a vyžadují použití ochranných prostředků. Také místa kde se aplikují je třeba následně vyčistit. Obojí znamená, že použití této metody se poněkud prodraží.

Získávat otisky z cihel, kamenů porézních tapet a měkkých umělých hmot by mělo jít s pomocí sprejů s látkou jodid-benzoflavon

Pokud by tato metoda zaujala i naše ochránce veřejného pořádku, doplňujeme, že se jedná o poznatky Katherine Flynn z Technologické university v Sydney. Na odzkoušení metody se podílela Federální australská policie a podrobnější informace budou v nejbližší době zveřejněny v Journal of Forensic Sciences.