Weilova choroba se leptospiróze říká na počest jejího objevitele z konce 19. Století. V Japonsku a Číně se traduje jako podzimní horečka pěstitelů rýže. Nelichotivé názvy jí přisoudili vojáci Napoleonské armády, když dobývali Káhiru. Nynější název původce nemoci je odvozen od pojmů jemný (leptos), spirála (speira) a označení pro otazník, protože stočené útvary této bakterie ho připomínají: Leptospira interrogans. Přenašeči jsou hlavně potkani, skot, psi a prasata.
Podle Australských vědců je nemoc již delší dobu na vzestupu z několika důvodů. Oblibou trávit dovolenou na stále exotičtějších místech a to i mimo sezónu - v době „vlhka“ a také rostoucí obliba ekoturistiky - jezdit s dětmi na farmy a starat se tam o zvířátka. Vodou na mlýn šíření leptospir není je i současná krize. Lidé mají hluboko do kapsy a volí levnější pobyty s menší úrovní hygieny.
Epidemiologové proto apelují na klinické lékaře, aby se oprostili od svých vyšetřovacích stereotypů a začali brát v úvahu riziko této infekce i ve městech. Infekce leptospirózy se často tváří jako obyčejná chřipka a z čaje s citrónem a aspirinu si bakterie nic nedělají. Tradiční nemoc zemědělců a chovatelů dobytka se tak úspěšně přesouvá do městských aglomerací. Ještě nedávno leptospirózy patřily spíše k nechtěným suvenýrům z cest po severovýchodní Austrálii, Novém Zélandě, Ostrovech Pacifiku, Jihovýchodní Asii a Karibiku. Uhnat si jí dnes již není problém prakticky nikde.
I když nákaza často probíhá bez výraznějších příznaků, někteří lékaři tvrdí, že nemoc nabírá na agresivitě. Popsány jsou těžce probíhající infekce s mortalitou 20 - 40 %. Záchranou pro postižené ledviny bývá často až peritoneální dialýza nebo hemodialýza. Mezi komplikace patří také krvácení do plic. Ne všechny leptospiry jsou zlé. Škodlivých je ale většina a počet patogenních kmenů dosahuje dvou set. V našich končinách je výskyt leptospirózy spíše sporadický (okolo 30 případů ročně). Jakmile ale přijdou záplavy a s nimi spojené vyklízení zatopených sklepů, situace se dramaticky mění.
Vrtat se v bahně se nevyplácí
Jako hlavní zdroj infekce se uvádí potkani a jejich moč. Pravdou ale je, že rezervoárovými hostiteli jsou i další volně žijící savci. A nejen oni, i domácí zvířata. Chovatelé koní ji znají jako tzv. „měsíční slepotu“, protože postihuje především zrak. K nákaze dojde většinou v útlém věku. Parazit dlouhodobě přebývá v ledvinných kanálcích a také platí, že čím je jedinec starší, tím víc leptospir okolo sebe výkaly a močem šíří. K tomu, aby se živočich nakazil leptospirózou ale nemusí pozřít moč. Když má potomek smůlu dostane ji do vínku od matky. Možný je totiž i takzvaný transplacentární přenos. Zdrojem infekce leptospiróz jsou prakticky všechna domácí zvířata. I když nejvíce případů má na svědomí skot, přenos z prasat komplikoval nedávno život Dánům. Možná proto jeden z tamních sérovarů nazvali „copenhagen“. My také máme své želízko v ohni sérovar „bratislavu“, pro níž není problém přežívat v prasatech, koních i psech. Veřejnost většinou ale neví, že chytnout leptospirózu lze také od pstruha či jiných ryb, pochází-li ze zamořené oblasti. I když se většinou nakazíme my od zvířat, na to, že jsou nemocná, se většinou přijde až poté, co doktoři odhalí infekci u nás.
Projevy nemoci
Inkubační doba leptospirózy se uvádí od několika dnů až po měsíc. Někdy si nákazy ani nevšimneme, jindy se projeví vysokou horečkou (40 – 41 stupňů Celsia) trvající celý týden. Často se stáváme světloplaší a bolí nás celý člověk. Od lýtkových svalů po břicho, které imituje příznaky „slepého střeva“. Na meningitidu a bolení hlavy analgetika nezabírají. Když vše dobře dopadne, čeká nás jen slabost a rekonvalescence trvající měsíce. V těžších případech dochází k poškození ledvin, které se může stupňovat až k jejich akutnímu selhání. Porucha jater s hepatomegalií se zjišťuje u 27 - 83 % případů. Narůstá počet případů projevujících se respiračními poruchami se selháním plic. Nezřídka nemoc zkomplikuje zánět srdce, které se chorobně zvětšuje. Těchto postižených umírá zhruba polovina a o štěstí mohou hovořit ti, jimž zůstane jen zvětšená slezina a kožní vyrážka.
Leptospiróza je již nyní považována za nejrozšířenější nemoc přenášenou ze zvířat na člověka (zoonózu). V každém případě přestala být doménou tropů a stala se takzvaným „re-emerging“ onemocněním, vracejícím se onemocněním. S rozvojem agroturistiky se s ní můžeme setkat kdekoli na světě. I když jsme zatím hovořili jen o nebezpečí kontaktu se zvířaty, k rizikovým aktivitám se rychle přidružují i některé sporty. O prvenství v tomto směru se přetahují kanoisté s rafťáky a na paty jim šlapou vyznavači triatlonu. Ani vegetariáni nepřicházejí zkrátka. Takový salát za syrova, připravený z kolokasie nebo potočnice lékařské, trápí ledviny nejednoho z nich, aniž to možná tuší.
Prameny: University of Queensland, Travel Medicine and Infectious Disease, National Institute of Allergy and Infectious Diseases of the United States