Před několika dny navštívila jihoamerickou zemi čtyřčlenná delegace, která má všechny lokality zhodnotit a připravit podklady pro konečné rozhodnutí. ESO přitom předpokládá zahájení stavby obřího teleskopu už ke konci příštího roku. První světlo by E-ELT mohl spatřit v roce 2018, avšak na předešlých a méně komplikovaných stavbách astronomických dalekohledu jsme se mohli poučit, že s termíny je to obvykle na štíru.
E-ELT je už dnes obdařen velkými očekáváními. Aby také ne…dalekohled bude sestaven z 984 segmentů a průměr jeho primárního zrcadla bude činit 42 metrů! Pro srovnání uveďme, že současný největší dalekohled Gran Telescopio Canarias (GTC) je sestaven z 36 segmentů a jeho průměr dosahuje 10,4 metrů.
Spuštění E-ELT můžeme přirovnat k prvnímu pozorování obloky dalekohledem, které provedl před 400 lety Galileo Galilei nebo k vypuštění Hubblova kosmického dalekohledu (1990).
O E-ELT už toho bylo napsáno hodně (viz třeba článek - Najväčšie oko do vesmíru otvorí Európa - https://osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=4733). Vraťme se proto ještě podrobněji k výběru lokality. Celý proces není rozhodně jednoduchý. Vybrané místo musí nutně splňovat velké množství požadavků, aby byl potenciál E-ELT maximálně využit. Kritéria, která nakonec rozhodnou o výběru, můžeme rozdělit do několika skupin:
Klimatické faktory
Při stavbě obřího dalekohledu hrají klíčovou roli především klimatické podmínky. Absence světelného znečištění je samozřejmostí a tak do hry vstupují především ostatní faktory. Rozhoduje nejen počet jasných nocí, ale také vlhkost vzduchu apod. Když je z pohledu běžného smrtelníka „jasno“, neznamená to ještě, že jsou ideální podmínky pro astronomická pozorování.
Při vyslovení termínu „seeing“ určitě zamrazí nejednoho astronoma a milovníka nočních toulek oblohou. Atmosférické proudy a turbulence dokážou kvalitu pozorování výrazně snížit. Absence atmosféry byla donedávna silnou doménou kosmických dalekohledu. Astronomie má ale dnes v rukou zbraň v podobě adaptivní optiky. Laserový paprsek je vyslán do atmosféry, kde ve výšce 90 km patřičně nabudí atomy sodíku. Pozorováním umělé hvězdy zjistí detektory aktuální stav atmosféry a na základě toho mírně zdeformují tvar primárního zrcadla nepatrným naklápěním jednotlivých segmentů. Díky tomu se daří minimalizovat vliv atmosféry na astronomická pozorování. E-ELT bude adaptivní optikou pochopitelně obdařen, avšak seeing hraje při výběru místa i nadále jednu z klíčových rolí.
Jako nejlepší místo pro stavbu astronomických observatoří se jeví vysoké hory, nacházejí se blízko oceánu nebo moře. Velké astronomické dalekohledy jsou umístěny ve výšce nad 2 000 m. n. m., kde je nejen řidší vzduch, ale hustá oblačnost vytváří pod observatoří nepropustnou deku, minimalizují světelné znečištění apod.
Geografická poloha
Největší astronomické observatoře nalezneme na jižní polokouli nebo poblíž rovníku. Na jižní obloze se nachází střed naší Galaxie a také dvě blízké satelitní galaxie – Velké a Malé Magellanovo mračno. Umístění E-ELT na jižní polokouli nebo blízko rovníku tedy bylo od začátku jasným předpokladem.
Infrastruktura
Důležitým předpokladem je infrastruktura. Observatoř se sice musí nacházet daleko od civilizace, avšak je také nutné na místo dopravit jednotlivé komponenty. Při výběru místa pro stavbu E-ELT sehrála určitou roli už existující „astronomická infrastruktura“ .
Kanárské ostrovy hostí již dříve jmenovaný Gran Telescopio Canarias (průměr zrcadla 10 metrů) i další velké dalekohledy. Dalekohledy jsou zde umístěny na Observatorio del Teide (ostrov Tenerife) a Observatorio del Roque de los Muchahos (čti roke de los mučačos) na ostrově La Palma.
V Chile pak nalezneme dalekohledy Evropské jižní observatoře a to na třech hlavních místech. Observatoři La Silla (čti la sija) dominuje dalekohled New Technology Telescope nebo spektrogram HARPS - slavný to lovec exoplanet. Na Cerro Paranal nalezneme interferometr VLT a konečně Llano de Chajnantor (čti žano de čachnantor) se pomalu stává domovem radioteleskopů interferometru ALMA.
Vzhledem k tomu, že má ESO v Chile svou základnu, kontakty a výborné zkušenosti, je zdejší poušť Atacama mírným favoritem. Stejné argumenty, hovořící pro Chile, by paradoxně mohly být i největší přítěží. Evropská jižní observatoř může preferovat pro stavbu E-ELT poněkud severnější oblasti Kanárských ostrovů, odkud je výhled i na velkou část severní oblohy.
Chilská vláda se intenzivně snaží, aby se E-ELT stavěl právě na jejím území. Želízkem v ohni má být hora Cerro Armazones, nacházející se severně od Cerro Paranal. Výhodou je existence infrastruktury (asfaltová cesta, inženýrské sítě atd.). Na hoře se totiž nachází chilská observatoř, jejímž provozovatelem je Severní katolická univerzita (Universidad Católica del Norte).
Pro účely E-ELT už byl přislíben i pozemek o rozloze 600 hektarů. Pobídky chilské vlády jsou nasnadě. Stavba největšího astronomického svatostánku je nejen dobrou mezinárodní reklamou ale také dobrým impulsem pro tamní ekonomiku. Náklady na E-ELT se odhadují na bezmála 900 milionů euro a je jasné, že část penízků se utratí na místě. Kromě toho lze očekávat i vytvoření nových pracovních míst během stavby i po zahájení provozu, což už názorně dokazuje ESO na svých ostatních observatořích.
Politická situace
Politická a bezpečnostní stabilita je výběr obří stavby taktéž důležitá. V tomto ohledu jsou mírným favoritem Kanárské ostrovy, patřící Španělsku, následované Chile a JAR.
Shrnuto a podtrženo: jako mírný favorit se zatím jeví Chile, těsně v závěsu na druhém místě jsou Kanárské ostrovy. Definitivní verdikt padne během následujících měsíců.
Doporučené odkazy:
Universtoday
Tiskové zprávy ESO: https://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/zpravy_eso.html
České stránky ESO: https://www.eso-cz.cz/
Seriál o Gran Telescopio Canarias: https://www.exoplanety.cz/2009/07/gtc/