Existují dvě hlavní teorie původu našich jazyků. První, bývá nazývaná teorií „anatolských farmářů“, ta tvrdí, že prapůvodní jazyk z něhož vznikly všechny jazyky indoevropanů pochází z oblasti Anatolie. Druhá teorie předpokládá původ indoevropských jazyků mezi nomádskými kmeny v oblasti dnešní Ukrajiny a jižního Ruska před 6000 lety. Této teorii se podle předpokládaného způsobu šíření jazyka, říká teorie „meče a koně“.
Odpůrci a zastánci obou teorií svádějí řadu let urputné pře a zdálo se, že není nikdo, kdo by znesvářené strany mohl rozsoudit. To platilo až do doby, kdy se Gray se svým kolegou zamyslel nad tím, co poznamenal již v roce 1786 sir William Jones, že totiž sanskrt, prastará řeč z oblasti Indie, se nápadně podobá řečtině, latině a angličtině.
Novozélanďané se dali do zkoumání podobnosti indoevropských jazyků a to za použití poznatků z molekulární genetiky. Aplikovali techniku, která se nazývá molekulární fylogenetika. Tato věda je založena na matematickém porovnávání podobnosti genů. Statistickými metodami se pak ze získaných poznatků sestaví strom příbuznosti a společného předka. Zmíněná metoda kalkuluje s nepatrnými evolučními změnami, které se dějí v genech organismů po dlouhou dobu. Výzkumníci ale tentokrát neaplikovali metodu na geny, nýbrž na gramatiku. Grey zastává názor, že řeči se chovají obdobně jako biologické druhy. Postupně se v nich kumulují malé odlišnosti až nakonec nabudou takového rozsahu, že se od sebe oddělí. Genetici, místo genomu a odlišnosti v jednotlivých genech, dosadili do svých vzorců údaje ze slovníků a pravidel gramatiky celkem 87 jazyků.
Genetikům z odlišností jednotlivých jazyků vyplynulo, že indoevropské jazyky měly společného „předka“ u kmenů žijících v Anatolii před 8000 až 9500 lety. Letitý lingvistický spor byl tedy vyřešen ve prospěch zastánců teorie „anatolských farmářů“.
V krátké době to je již druhý případ (viz článek „ Y chromozom opravuje dějiny“), kdy genetici doložili, že vliv meče, nebyl na území Evropy tak velký, jak se historikové domnívali.