Při vyslovení jména Europa si snad každý obyvatel starého kontinentu vybaví svou domovinu. Astronom a především příznivec života ve vesmíru však vzápětí zvedne hlavu k nebi, aby se zasnil nad tajuplným měsícem planety Jupiter. Ukrývá Europa pod ledovou slupkou oceán tekuté vody? Toto tajemství nám zůstává zatím neodhaleno. Stejně tak si musíme počkat na výpravu dalších kosmických sond v případě lepšího poznání vulkanického světa jménem Io.
Teď se zaměřme na dva zbývající Galileovy měsíce. Při letmém pohledu do tabulek a encyklopedií byste řekli, že Ganymedes a Callisto jsou „jednovaječná dvojčata“. Co do chemického složení, tak i velikosti se jedná o relativně stejné světy.
Pokud se však podíváte na vnitřní stavbu obou měsíců, vaše prvotní podezření se rozplyne jako pára nad hrncem. V porovnání s Callisto, povrch Ganymeda svědčí o intenzivnějších tektonických procesech, jeho stavba o vyšším stupni gravitační diferenciace hmoty co vedlo i vytvoření většího kamenno-kovového jádra. Naproti tomu hmotu měsíce Callisto gravitace nedokázala dostatečně roztřídit, led a hornina se zde navzájem prostupují až do velké hloubky. Vnucuje se logická otázka: Proč jsou Ganymedes a Callisto tak odlišní? Astronomové si tímto problémem lámali hlavu posledních 30 let a nyní přichází s možným vysvětlením.
Čokoláda a zmrzlina
Odpověď na jednu z palčivých otázek planetologie musíme hledat hluboko v minulosti, v době kdy byla naše Sluneční soustava ještě poměrně mladá a procházela érou, která se v odborné literatuře nazývá „velkým bombardováním“. Sluneční soustava byla přibližně 500 až 700 milionů let po svém vzniku stále ještě zaneřáděna menšími či většími tělesy, což byla přímo ideální situace pro nejrůznější kosmické srážky. Kromě naší mladé Země to „schytaly“ i další dnešní planety a jejich měsíce.
Podle nové studie byl však měsíc Callisto velkého bombardování uchráněn více, než jeho bratr. Povrch mladého Ganymeda byl neustálými dopady kosmických vetřelců roztavený a neměl příliš času vychladnout. V důsledku toho začaly těžší horniny z povrchu klesat směrem ke středu podobně, jako kousky čokolády klesají roztátou zmrzlinou.
Oba měsíce byly vystaveny velkému bombardování ledovými tělesy zejména v období před 3,8 miliardami lety. Ganymedes obíhá blíže Jupiteru, takže byl podle nových modelů zasažen až dvojnásobkem těles co Callisto. Kromě toho měly objekty, dopadající na povrch Ganymeda, vyšší průměrnou rychlost a tedy i kinetickou energii.
Zdroj: Universe Today