O.S.E.L. - Střízlivé zhodnocení rizik nové chřipky
 Střízlivé zhodnocení rizik nové chřipky
Pandemický virus chřipky H1N1 se přehnal světem a lékaři i epidemiologové bilancují první zkušenosti. Budou se nám všem hodit, protože virus „prasečí chřipky“ se bude vracet.


Streptokok jako rizikový faktor, rýma chrání

Zvětšit obrázek
Pneumokok Streptococcus pneumoniae je běžná bakterie vegetující na sliznicích horních dýchacích cest. Ve virulentní formě způsobuje řadu nejenom respiračních nemocí. Nebo komplikuje průběh jiných nákaz – i "prasečí" chřipky.
Jak se dalo čekat, při nákaze pandemickým virem H1N1 závažné zdravotní komplikace postihovaly pacienty s chronickými onemocněními, jako je astma, cukrovka nebo kardiovaskulární choroby. Vyššímu ohrožení čelili i obézní pacienti. V některých případech však měli při pandemické chřipce velké potíže i lidé, kteří byli jinak zdraví. Američtí a argentinští lékaři provedli kompletní genetickou analýzu viru u 160 pacientů, kteří se s chřipkou vypořádali lehce, a u 39 pacientů, jež postihly závažné komplikace. Studie zveřejněná v prestižním vědeckém časopise PLoS ONE nepotvrdila, že by komplikovaná onemocnění vyvolával virus, který zmutoval a stal se pro člověka nebezpečnějším. Ukázalo se však, že většina pacientů s těžkým průběhem chřipky byla zároveň nakažena bakterií Streptococcus pneumoniae. Streptokok žije běžně v nose a krku mnoha lidí a obvykle jim nezpůsobuje větší problémy. Pokud se v lidském těle zkombinuje s pandemickým virem H1N1, pak zvyšuje pravděpodobnost těžkého průběhu chřipky 125krát.

Zvětšit obrázek
W. Ian Lipkin, profesor epidemiologie a profesor neurologie a patologie na Columbia University, jeden z autorů studie zveřejněné v PlosOne.

 

„Z naší studie plynou praktická zjištění,“ komentoval výsledky přední americký epidemiolog Ian Lipkin z newyorské Columbia University. „Zaprvé, Streptococcus pneumoniae je důležitý faktor zdravotních komplikací při chřipce. Zatím však nevíme, zda jsou všechny kmeny tohoto streptokoka stejně nebezpečné anebo jsou některé z nich rizikovější. Zadruhé, zvýšené riziko komplikací lze předem odhalit velmi jednoduchými prostředky, jako jsou výtěry z nosu a krku.“


Ochranu proti pandemické chřipce by mohla naopak skýtat obyčejná rýma vyvolaná běžnými rhinoviry. Vyplývá to ze studií francouzských, norských, švédských a australských epidemiologů. Během podzimní „rýmové sezóny“, jež obvykle souvisí s nástupem dětí do škol po letních prázdninách, se postup pandemického viru H1N1 v mnoha evropských zemích výrazně zpomalil. Podle francouzského virologa Jeana-Sebastiena Casalegna z university v Lyonu může nákaza rhinovirem blokovat nástup chřipky mechanismem tzv. virové interference. Při ní nabudí jedna virová infekce imunitní obranu natolik, že se přes ni infekce druhým virem neprosadí. V některých případech ale tento mechanismus nefunguje a pacient je nakažen dvěma různými viry současně.

Zvětšit obrázek
Vírus A-H1N1 byl odhalen v dubnu 2009. Jeho osm genů je kombinací genů jiných druhů chřipkových virů – prasečí, ptačí i lidské.  Kredit: coto2.wordpress.com

 

Virus v rodinách

Britsko-americký tým epidemiologů potvrdil, že děti a mládež ve věku do 18 let jsou k pandemickému viru H1N1 výrazně vnímavější než dospělí. Z jejich studie publikované v prestižním lékařském časopise New England Journal of Medicine také vyplývá, že s chřipkou stačí zůstat doma 24 hodin po odeznění horečky. To platí samozřejmě jen v případě, že pacient neužívá léky, které horečku potlačují. Většina lidí tak nemusí zůstat doma déle než čtyři dny. Zkrácení domácí léčby z původně doporučovaných sedmi dnů má pro ekonomiku zemí postižených chřipkovou epidemií velký význam.


Vědce také zajímalo, jak se šíří virus H1N1 v domácnostech, kde některý z členů ulehne s chřipkou. Zjistili, že se příznaky onemocnění u těch, kteří se od člena rodiny nakazili, dostaví v průměru za dva a půl dne. Děti a mládež ve věku do 18 let se nakazí s dvakrát vyšší pravděpodobností než starší členové rodiny. Na druhé straně se však nepotvrdilo podezření, že děti kolem sebe šíří chřipkový virus více než dospělí. Lidé ve věku nad padesát let se ukázali vůči nákaze od nemocného člena rodiny jako nejodolnější.


Nemocný je zdrojem nákazy obvykle jen krátce, v období, kdy se u něj začnou projevovat příznaky chřipky. Malé domácnosti jsou z hlediska přenosu nákazy výrazně rizikovější než početnější rodiny. Tam, kde spolu žijí jen dva lidé, je riziko nákazy zdravého člena asi třetinové. V domácnostech s šesti členy je pravděpodobnost nákazy chřipkou od nemocného rodinného příslušníka jen devítiprocentní. Je to zřejmě důsledek skutečnosti, že v početnější rodině se kontakty s nemocným rozdělí mezi více lidí a každý z nich je pak vystaven viru méně často.


Spor o chřipkové prázdniny

Velká diskuse se vede o to, zda a nakolik může šíření chřipky zbrzdit uzavření škol. Epidemiologové z Belgie, Anglie, Walesu, Finska, Německa, Itálie, Lucemburska, Polska a Nizozemí sebrali data o nákaze pandemickou chřipkou a pomocí matematického modelu je dali do souvislosti s provozem škol. Pro studii využili srovnání počtu osob nakažených během dní, kdy jsou školy v provozu, a počtu osob, které se nakazily pandemickým chřipkovým virem během víkendových dní a během dní, kdy mají školáci prázdniny. Tým vedený Nielem Hensem z university v Antverpách zveřejnil výsledky studie v lékařském časopise BMC Infectious Diseases.

Zvětšit obrázek
Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Obavy lidí a obavy výrobců vakcín nemají stejné příčiny. Ti druzí teď čelí podezření z uměle vyvolané „globální“ paniky. Ti první by ji ale nemuseli tak poslušně podléhat… Kredit: KMOX.com https://www.kmox.com

 

„Pokud platí, že uzavření školy má v pandemické situaci podobný efekt, jako uzavření škol během víkendů a svátků, pak má takové opatření významný vliv na šíření nemoci a snižuje přenos nákazy o 21%. To je jen velmi rezervovaný odhad, protože v podmínkách pandemie se nekonají obvyklé víkendové společenské akce, jako jsou sportovní utkání nebo kulturní podniky. Na druhé straně ale má uzavření škol značný dopad na makroekonomiku a to je faktor, který je nutno zvážit,“ říkají autoři studie.


K opačným závěrům dospěli američtí epidemiologové z University of Pittsbourgh. Tým vedený epidemiologem Brucem Lee modeloval na počítačích šíření chřipky s využitím dat získaných při uzavření amerických škol během epidemie prasečí chřipky v roce 2009. Výsledky zveřejnili v lékařském časopise Journal of Public Health Management and Practice. Podle nich může uzavření škol na dobu kratší než dva týdny nákazovou situaci dokonce zhoršit.


„Zjistili jsme, že uzavření škol přinese efekt, jen když bude trvat aspoň osm týdnů,“ řekl Lee.
Dřívější návrat do škol vystaví vnímavé děti nákaze a to přispěje k intenzivnějšímu postupu chřipky. Šíření pandemického viru H1N1 výrazně nezabránila ani kontrola jednotlivých žáků a izolace nakažených dětí od zbytku školního kolektivu. Významný rozdíl nepozorovali vědci ani v případech, kdy byly školy uzavírány v dané oblasti jednotlivě nebo když byly „chřipkové prázdniny“ vyhlášeny plošně.


Autor: Jaroslav Petr
Datum:14.01.2010 11:28