Existují tři základní chemikálie, které mají v mozku na starost přenos signálů. Nazývají se neurotransmitery. Odborník od odborníka dává vinu tomu či onomu přenašeči, někteří vidí příčinu nemoci dokonce ještě jinde, než v přenašečích. Nová studie, která byla učiněna pod taktovkou Paula Greengarda, dává za pravdu všem dosud značně znepřáteleným příznivcům jednotlivých teorií. Co že to vlastně na Rockefellerově univerzitě v New Yorku udělali? Greengardův tým podlal myším drogy ovlivňující mysl – amfetamin, LSD nebo PCP (PSP je droga šířící se pod názvem andělský prášek). I když je efekt všech tří drog na organismus ve svém výsledném efektu na chování velmi podobný, každá z těchto drog specificky zasahuje pouze do funkce jednoho ze tří zmíněných systémů přenosu vzruchů.
Zkoumáním výzkumníci zjistili, že každý z halucinogenů vedl k tomu, že pozměnil molekulu jednoho proteinu. Tento mysteriózní mozkový protein byl nazván „DARPP-32“. Pokud je zmíněný protein změněný, dává vznik schizofrenních symptomů, kterými jsou u myši stereotypní pohyby opakované úpravy zevnějšku a projevy nervozity. Příčina nerovnováhy neurotransmiterů sice dál zůstává záhadou, ale pokus ozřejmil alespoň to, že každá z drog ( i když každá z nich jiným mechanismem), může ovlivnit protein DARP-32 a navodit tím příznak schizofrenie.
Odborníci, kteří se k novému zjištění měli možnost vyslovit, konstatovali, že schizofrenie je komplexní onemocnění, které vyvolává záhadné procesy v mozku. Nyní bude na řadě zjistit zda a jak se změna molekuly DARP-32 projeví v klamavém vnímání skutečnosti a vzniku halucinací.
Již nyní je ale jasné, že poznatek povede k novým způsobům léčby schizofrenie. Greendarovi se totiž podařilo prokázat, že myši, kterým chybí v mozku protein DARP-32 , se stanou vůči psychotickému efektu navozovanému drogami, imunní.
Běžně používaná terapie, používaná u lidí, tlumí účinek jednoho z neurotransmiteru a to dopaminu. Tato léčba vede k tomu, že halucinace opadnou, ale pozornost a problémy s pamětí přetrvávají.
I kdyby tento pokus neznamenal nic jiného, než jen získání myší s nenormálním DARP-32 proteinem v jejich mozku, vedl k získání zvířecího modelu, který umožní lépe sledovat chemické pochody a jejich vliv na chování. Myši bez DARP-32 jsou mnohem věrnější model lidských pacientů se schizofrenií, než jakým jsou zdrogovaná zvířata, která se za tímto účelem dosud používala.
Další informace: Science,302 (2003)