Děkujme své šťastné hvězdě, že žijeme na Zemi právě v této době. Naše planeta je totiž obvykle mrazivá. Poslední miliony let se cyklicky proplétaly doby ledové, z nichž každá trvala kolem 100 000 let, s teplejšími, asi 10 000 let trvajícími meziobdobími.
Žijeme v jednom z těchto meziobdobí, zrovna asi 10 000 let po skončení poslední doby ledové. Máme štěstí, mohli jsme se narodit i v příštím období chladu.
Naše štěstí je dokonce ještě větší. Ne vždy v průběhu těchto deseti tisíc let bylo útulně teplo. Vyskytovaly se v nich mrazivé doby, jakou bylo i 500leté období malé doby ledové, jež začala asi před 600 lety. Naštěstí jsme nebyli současníky její nejkrutější fáze, kdy Finsko ztratilo třetinu obyvatel, Island polovinu a většina Kanady se stala neobyvatelnou - i Inuité utekli před mrazem. Jiné chladné intervaly, jež se vyskytly v současném teplejším meziledovém období, nebyly tak drastické jako zmíněná malá doba ledová. Přesto nás uvrhly do sklíčenosti, jako například v historickém období let 400 n. l. až 900 n. l., které nazýváme temným středověkem. Již dvakrát jsme tedy měli kliku a unikli vlnám chladu, které interglaciální teplé období dočasně zaplavily. Žijeme vlastně v době, jež je mezidobím v mezidobí. Nakolik je to dobré?
Nejsme sami, co byli požehnáni příjemným klimatem. I před asi 2000 lety, přibližně v době Césara a Krista, bylo skvěle teplo. Někteří tvrdí, že mnohem tepleji, než v posledních desetiletích. Toto období - staletí bezprostředně před a po Césaru a Kristu - je známé jako římská teplá perioda. Byla časem blahobytu a úspěchu, kdy teplejší klima plnilo sýpky a rozšířilo pěstování vinné révy a oliv do dřív neobdělávaných oblastí.
Další období neobvyklého tepla nastalo asi 1000 let po římské teplé periodě. Představuje staletí před a po roce 1000 n. l. a známe ho jako středověkou teplou periodu (neboli středověké klimatické optimum). V tomto období, opět teplejším než je současnost, svět překonal izolovanost temného středověku a civilizace opět vzkvétala. Anglie byla natolik mírná, že se v ní mohla pěstovat vinná réva. V severním Atlantiku uvolnil arktický mořský led své sevření Grónska a umožnil tak Vikingům osídlit tento velký ostrov. V kanadských Skalistých horách rostly majestátné lesy se stromy většími, než jsou tam dnes. Dařilo se jim, dokud je nezdecimovala následující malá doba ledová.
Přešlo dalších 1000 let a přišla doba, ve které žijeme teď my a která je klimatologům známá jako novodobá teplá perioda. Je dobou úžasného technického a kulturního rozvoje, nebývalé prosperity, charakterizuje ji lidská dlouhověkost a pohodlí. Krátké období kolem roku 1970 se některým vědcům zdálo, že trend klimatu, který naší prosperitě napomáhá, se otočil. Nastal strach z globálního ochlazování, které se tenkrát stalo tématem titulních zpráv. Přestože dnes mnoho lidí zesměšňuje tehdejší obavy z ochlazení klimatu, byli to renomovaní vědci, kteří je vyvolali a kteří se opírali o dlouhodobou historii Země a o 10 000leté období, jež uplynulo od poslední doby ledové. Tehdy bylo vskutku pošetilé věřit, že se otepluje.
Obavy z ochlazování se nenaplnily, ale tato možnost stále trvá. Někteří z vědců, kteří v roce 1970 varovali před nástupem nové studené doby se domnívají, že nám stále bezprostředně hrozí. V poslední době se k nim přidali další vědci s novými přesvědčivými důkazy, předpovídajícími konec naší novodobé teplé periody. Upozorňují, že oteplování se zastavilo před 11 lety a že se planeta již začala ochlazovat.
Jestli nový „věk temna“ nastupuje, pak může přijít rychle, s prudkým poklesem teplot a extrémními výkyvy počasí. Takový byl přechod od římské teplé periody do temného středověku a ze středověké teplé periody do malé doby ledové. Zatím jsme nebyli svědky žádného prudkého poklesu teploty a vskutku nezvykle extrémního počasí. Pokud žijeme ve „vypůjčeném“ čase, jak by to dějiny asi zhodnotily, pak toto odročení mrazivých časů bychom měli vnímat jako „požehnání“. Dokud můžeme, užívejme si tepla a doufejme, že přetrvá a že svět, který zdědí naše děti a vnoučata bude stejně teplý a přívětivý.
Autor původního článku: Lawrence Solomon je novinářem, spisovatelem, enviromentalistou a výkonným ředitelem Energy Probe a Urban Renaissance Institute.
Je autorem a spoluautorem sedmi knížek, z kterých poslední The Deniers: The world-renowned scientists who stood up against global warming hysteria, political persecution, and fraud (Odpůrci: světově proslulí vědci, kteří povstali proti hysterii globálního oteplování, politické perzekuci a podvodu) vyvolala zájem čtenářů i – jak se dalo očekávat – velkou polemiku.
Vědci, kterých názory jsou v knížce prezentovány: Edward Wegman, Richard Tol, Christopher Landsea, Duncan Wingham, Robert M. Carter, Richard Lindzen, Vincent R. Gray, Syun-Ichi Akasofu, Tom Segalstad, Nir Shaviv, Zbigniew Jaworowski, Hendrik Tennekes, Freeman Dyson, Antonino Zichichi, David Bromwich, Eigil Friis-Christensen, Henrik Svensmark, Sami Solanki, Jasper Kirkby, Habibullo Abdussamatov, George Kukla, Rhodes Fairbridge, William M. Gray, Cliff Ollier, Paul Reiter, Claude Allègre, Reid Bryson, David Bellamy, Roger Revelle.
Zdroj: National Post
Redakce OSLA k známému apelu „Lidé bděte, neblbnete“ připojuje důkaz, že „boj proti klimatickým změnám“ (nesnažte se, prosím, zamyslet se nad smysluplností tohoto slovního spojení...) je možné zneužít na prosazování čehokoli. Že Global Warming není zpolitizované téma?