Představy o jídelníčku pravěkých lidí si musíme zase korigovat. Před 100 000 lety měli jíst lidé hlavně maso a podzemní hlízy. Obojí si upravovali na ohni pečením. Semena travin, lidově řečeno „zrní“, měla být pro naše předky nestravitelná, protože pro úpravu do jedlého stavu vyžadují drcení či mletí. Byli jsme přesvědčení, že poprvé to zvládli lidé žijící na území dnešního Izraele před 23 000 roků. Nejnovější nález Julia Mercadera z University of Calgary posouvá výrobu mouky (nebo spíše jakéhosi šrotu) minimálně o 80 000 let zpátky do minulosti.
Mercader zkoumal jeskyně Ngalue v řídce obydlené mozambické provincii Niassa. Narazil tu na zvířecí kosti a nástroje z křemene. Mercader si dal pozor, aby z povrchu nástrojů nic nesetřel a mohl podrobit nástroje dalším zkoumáním. Ta odhalila zbytky škrobových granulí pocházejících z planého čiroku. Stopy po drceném či mletém čiroku neslo 80% ze 70 zkoumaných nástrojů. Jak prokázaly analýzy, byla většina zpracovaných zrn drcena, ale žádné nebylo pozměněno pečením či jinou tepelnou úpravou.
„Nemám přímý důkaz o tom, že lidé mletý čirok jedli. Na druhé straně si neumím představit jiný způsob, jak by se zrna čiroku dostala do jeskyně, než že je tam donesl člověk,“ říká Mercader v rozhovoru pro týdeník Nature.
|
|
| Kamenné nástroje nalezené v jeskyních Ngalue, Mozambik. Sloužily k drcení a mletí semen planého čiroku. Kredit: Science |
Škrobová zrna nalezená na povrchu kamenných nástrojů patří planému čiroku. Kredit: Science |
Zdroje: Science, Nature