Nejznámějším šavlozubým tygrem je nepochybně Smilodon fatalis, postrach severní a posléze i části jižní Ameriky, kterého diváci série filmů Doba ledová (Ice Age 1-3) znají jako slavného Diega. Svými až 350 kg váhy, 1,3 metry výšky v kohoutku a hlavně až 18 cm dlouhými horními špičáky budil nejspíš ještě větší respekt, než jeho dnešní vzdálený příbuzný tygr ussurijský.

 

Zdání ale trochu klame, hrozivé zuby byly ve skutečnosti křehké a smilodoni nejspíš tiše lovili ze zálohy. Byli to machairodonti, příslušníci velmi zajímavé, ale bohužel momentálně vyhynulé linie kočkovitých šelem, známé svými sklony vytvářet různě velké šavlozubé kočičky. V tomhle ohledu ale nebyli machairodonti jediní, šavlozubé druhy uměly i jiné skupiny kočkovitých šelem, dávní příbuzní linie šelem kreodonti a dokonce i vačnatci jako Thylacosmilus.

 

 

Smilodon fatalis se poprvé objevil ve fosilním záznamu z doby před 1,6 milionů let a náhle zmizel asi před 10 000 lety na konci nejmladší doby ledové. Vzhledem k tomu, že pohodově přežil celou řadu předešlých cyklů ledových a meziledových dob, tak dnes už jen málokdo pochybuje, že ho odstranili naši nekompromisní předci. Jejich výzbroj se s tou naší sice nedala srovnat, ale tento hendikep více než vyvážili obrovskou motivací a absencí ochranářské nostalgie. Naštěstí smilodony velice dobře známe, protože v asfaltových jezerech u La Brea poblíž Los Angeles jich uvízly celé stovky, zřejmě když se pokoušeli sníst jiné polapené nešťastníky. K dispozici jsou i pěkně zachovalé fosilie v jeskyních, takže není vyloučeno, že díky molekulární magii šavlozubí tygři povstanou z mrtvých.

 

 

 

Dvě paleontoložky Julie Meachen-Samuels z National Evolutionary Synthesis Center v newyorském Durhamu a Wendy Binder z Loyola Marymount University v Los Angeles teď tak trochu potměšile zpochybnily mužnou agresivitu samců smilodonů. Ve studii, kterou opublikoval Journal of Zoology, studovaly rozdíly ve velikostech samců a samic smilodonů v porovnání se lvem americkým Panthera leo atrox (anglicky North American Lion nebo American Cave Lion), který žil v Americe zhruba ve stejné době jako smilodoni a kterého také nejspíš sprovodili ze světa nadšení pravěcí lovci. Badatelky rentgenovaly spodní zuby a čelisti celkem13 lvů amerických a 19 smilodonů vykopaných v La Brea.

 

U fosilií, které v jednom pohlaví nemají rohy nebo jiné výrazné struktury, není tak snadné určit, jestli jsou kluk nebo holka. Meachen-Samuels s Binder proto u každého zvířete měřily průměr dutin v zubech, které se s věkem zmenšují a vynášely ho proti délce čelisti. Dá se tak zjistit přibližný věk zkoumané fosilie.

 

 

Lvy americké tímto způsobem snadno rozdělily do dvou skupin bez ohledu na jejich věk – čili velmi pravděpodobně na velké samce a malé samice. To se jim u smilodonů nepovedlo. Když vyloučíme dost nepravděpodobnou možnost, že by všech 19 smilodonů mělo jedno pohlaví, tak byli samci smilodoni přibližně stejně velcí, jako jejich samice.

 

 

 

Samci a samice kočkovitých šelem se většinou výrazně liší. Když se samci rvou o samice, tak vyhrávají ti větší. Pak se do toho vloží přírodní výběr a výsledkem jsou agresivní samci nápadně mohutnější, než samice. Samci lvů amerických byli podle všeho ještě rozdílnější od svých lvic, než dnešní lvi, kteří bojují o partnerky velmi zuřivě a mnohdy až do konce. Lvi američtí tudíž určitě nebyli žádní miláčkové. To se ale nejspíš nedá říct o smilodonech. Navzdory svým strašlivým tesákům mohli být mnohem méně agresivní, než lvi američtí nebo dnešní lvi.

 

Je dost možné, že na rozdíl od nich nežili v harémech více samic a jednoho či několika málo příbuzných samců, ale spíš lovili ve více vyrovnaných skupinách spolupracujících samců i samic. Jestli se je povede obživit, tak z nich třeba budou skvělí domácí mazlíci.

 

Prameny:

Science Daily 6.11. 2009, Journal of Zoology online.