Dr. Devin McAllister z Technologického institutu ve státě Georgia (USA) se se svým týmem pustil do zhotovování různých typů a tvarů injekčních jehel a zhotovil je z různých materiálů. Výsledky McAllister publikoval v tomto týdnu ve Sborníku Národní akademie věd USA. Mikrojehly ze silikonu, kovu a biodegradabilního polymeru byly testovány  na to, jak snadno pronikají lidskou pokožkou. Jejich funkčnost byla také prověřována klasickým testem, při kterém se měří účinnost vpravování inzulinu přes kůži do potkanů diabetiků.
Výzkumníci zjistili, že klasické jehly, používané například k intravenózní injekci, lze nahradit „polem“ s až 400 mikro-jehličkami. Toto řešení umožňuje „přepravovat“ dostatečné množství objemu léčiv do organismu přímo přes kůži.

Takhle nějak budou vypadat injekční jehly budoucnosti. Obávaný tlustý „kůl“, vrážený do žíly, mají šanci nahradit destičky se 400 transdermálními mikro-jehličkami. (Zdroj foto: PNAS).

Odborníci ze zdravotních zařízení, kteří se nápadem měli možnost seznámit, se k použití těchto mikro-jehel stavějí pozitivně (zatím). Jako přednost uvádějí možnost regulovat „propustnost“ kůže pro makromolekulární látky, podle zvolených průměrů jehliček. Za přednost se považuje i to, že se tak budou moci přes kůži dopravovat léčiva v obdukované formě. Takové „nanokuličky“  umožňují pozvolné uvolňování potřebných látek z větší plochy. Omezí se tím neblahé dopady na tkáň v bezprostředním místě vpichu, kde při klasické metodě dochází jednak k nahromadění ohromného množství látky s vysokou koncentrací léčiva.  Očekává se, že nová metoda aplikace léků se uplatní také v těch případech, kdy léčebná látka je v jiných orgánech nežádoucí. Plošná aplikace by dopravovala léčiva přesně tam, kde je potřeba je mít, a hlavně by tak činila velmi rychle.

Nový druh jehel může mít průměr od jednoho do 1000 mikrometrů, přičemž ty nejtlustější mohou být až jakýmsi přechodem ke klasickým jehlám. Podle délky mohou zajišťovat převod látek jen do kůže a nebo také přes kůži do podkoží.

Podstoupit plošnou aplikaci léčiva do  podkoží klasickou jehlou není nikdy příjemným zážitkem. Nese to s sebou vpichy do míst, kde se v hojné míře vyskytují nervová zakončení s receptory pro bolest. Nepříjemné je především to, že jehlu je potřeba v podkoží posouvat, aby se dávka rozprostřela do větší plochy a na více míst. Často se aplikují opakované vpichy  a pacienta i ošetřujícího takový zákrok obtěžuje jeho relativně dlouhou dobou trvání. Použití jednorázových plošných „mikro -vpichů“ by asi nejvíce potěšilo děti podstupující vakcinaci.
Odborníci usuzují, že nápad s destičkovými mikro-jehlami se zřejmě ujme, a to i přes skutečnost podstatně vyšších výrobních nákladů spojených s výrobou nového typu jehel. Předpokládá se, že těch, kteří budou ochotni si za menší bolest připlatit, bude mezi nositelkami něžného pohlaví hodně.